V socialistické Jugoslávii byla v oběhu pouze jedna bankovka s vyobrazením Josipa Broze Tita. Jednalo se o bankovku v hodnotě 5 000 dinárů z roku 1985. Široká veřejnost však málokdy ví, že i jiná země vydala bankovku s Titovým portrétem, a to již několik let před samotnou Jugoslávií. O tom pojednává tento článek..
Peníze ve společnosti plní jak měnovou, tak propagandistickou roli. V první řadě slouží peníze jako platební prostředek a jako měřítko hodnoty zboží a služeb. Mají však také politicko-propagandistickou funkci, prostřednictvím níž emitent sděluje veřejnosti poselství určitého obsahu.
Vydavateli bankovek jsou obvykle centrální banky podporované státem, a proto jsou na bankovkách vyobrazeny motivy a obsah, které stát chce, aby jeho občané viděli. Jsou-li na měně vyobrazeny osoby, jedná se obvykle o vládce dané země, významné historické osobnosti, politiky a státníky, vědce, spisovatele, umělce a podobně.

SFR Jugoslávie, 5 000 dinárů, 1. května 1985. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Teprve koncem roku 1985 se socialistická Jugoslávie rozhodla umístit podobiznu Josipa Broze Tita na své bankovky, konkrétně na bankovku v hodnotě 5 000 dinárů. V té době se jednalo o bankovku s nejvyšší nominální hodnotou v oběhu. Na lícní straně byl vyobrazen stárnoucí Josip Broz Tito, zatímco na rubové straně byly zobrazeny pohledy na město Jajce. Tyto motivy měly být jakýmsi výzvou k jednotě v zemi, která se již rozpadala ve švech.
Zajímavé je, že Jugoslávie nebyla první zemí, která na svých bankovkách vyobrazila Josipa Broze Tita; tuto poctu si zaslouží jiná země – Guinejská republika.
Tato africká země zavedla v roce 1971 novou měnu, kterou nazvala syli. Slovo „syli“ v jazyce Malinke znamená „slon“. Jeden guinejský syli se dělil na 100 kauri. Kauri je jinak označení pro určité mušle, které se v minulosti používaly jako primitivní platidlo.
Centrální banka Guinejské republiky umístila na svou největší bankovku, 500-sylé bankovku z roku 1980, portrét Josipa Broze Tita, maršála a doživotního prezidenta Socialistické federativní republiky Jugoslávie.
Tato bankovka byla vydána 16. dubna 1981 a stažena z oběhu v průběhu roku 1985, kdy byl znovu zaveden guinejský frank. Není známo, kde byly tyto bankovky vytištěny, ani kdo byl jejich autorem. Bankovky mají rozměry 172 x 94 mm, jsou převážně hnědé barvy a jako bezpečnostní prvky obsahují speciální papír a vodoznak.

Guinejská republika, 500 syli, 1980, lícní strana bankovky. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Na lícní straně bankovky je v levé části vyobrazen portrét Josipa Broze Tita v obleku, jehož pohled směřuje mírně doprava. Vpravo od Titova portrétu je uvedena vysoká nominální hodnota ve francouzštině: CINQ CENT SYLII a datum: 01.03.1960.
Pod tím jsou podpisy ministra financí Ismaela Tourého a guvernéra centrální banky Lamina Condého.
Sériové číslo bankovky se skládá ze dvou písmen a šesti číslic. Je vytištěno černou barvou a nachází se na dvou místech na přední straně bankovky.
Všechny prvky na lícní straně bankovky jsou ohraničeny hnědým ozdobným rámečkem. V horní části tohoto rámečku je název vydávající instituce ve francouzštině: CENTRAL BANK OF THE REPUBLIC OF GUINEA. Ve spodní části rámečku jsou vlevo a vpravo označení nominální hodnoty „500“ a uprostřed je uveden rok: 1980. Nad tímto rokem je varování pro padělatele.

Guinejská republika, 500 syli, 1980, líc bankovky. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Na zadní straně bankovky, v její střední části, je vyobrazen Palác lidu v Conakry, hlavním městě Guinejské republiky. Toto vyobrazení budovy je zasazeno do hnědého ozdobného rámu. Ve spodní části rámečku je uvedena nominální hodnota ve francouzštině: CINQ CENT SYLLA. V levém horním a pravém dolním rohu rámečku je uvedena číslice 500.
Tato bankovka sama o sobě není v numismatickém světě nijak zvlášť pozoruhodná, má však velký historický význam, protože na ní je vyobrazen bývalý prezident Jugoslávie Josip Broz Tito. Přirozeně vyvstává otázka – proč?
Pokud jsou na bankovkách určité země vyobrazeny osoby, jedná se ve většině případů o osobnosti, které jsou pro danou zemi významné a mají k ní přímý vztah. Je velmi neobvyklé, aby na nich byl vyobrazen vůdce jiné země. Ještě neobvyklejší je, že africká země, která získala nezávislost na koloniální nadvládě teprve v roce 1958, vyobrazila na svých bankovkách pouhých 23 let poté Evropana, a to navíc bělocha.
Podíváme-li se však na ostatní bankovky z této série, celý příběh o Titovi na měně této africké země dává smysl. Tématem této série bankovek, k níž patří i bankovka v hodnotě 500 sylia, je totiž antikolonialismus a antiimperialismus.

Guinejská republika, lícní strany bankovek s vyobrazením Syliho. Obrázek: Muzeum bankovek [banknote.ws].
Kromě Josipa Broze Tita jsou na ostatních bankovkách této série vyobrazeni i další zahraniční političtí představitelé: marocký král Mohammed V. na bankovce v hodnotě 2 syli; bývalý prezident Ghany Francis Nwia Kofie Kwame Nkrumah na bankovce v hodnotě 5 syli; bývalý předseda vlády Demokratické republiky Kongo Patrice Lumumba na bankovce v hodnotě 10 syli; král Dahomeje Behanzin na bankovce v hodnotě 25 syli; a král Labé Alpha Yaya Diallo na bankovce v hodnotě 50 syli. Na bankovkách v hodnotě 1 a 100 syli jsou vyobrazeny guinejské osobnosti: Mafori Bangoura a Samory Toure.
Všechny tyto osoby spojuje společný boj proti kolonialismu a za nezávislost svých národů a zemí.
Josip Broz Tito byl vyobrazen na této bankovce v době, kdy byla Guinejská republika součástí Hnutí nezúčastněných zemí a sám Tito patřil k předním osobnostem tohoto hnutí. Tito byl navíc v mnoha afrických zemích velmi oblíbený díky své politice nezúčastněnosti, antiimperialismu a antikolonialismu. Ve své zahraniční politice se zasazoval o nezávislost a sebeurčení afrických zemí a mnohé z nich aktivně podporoval politicky, ekonomicky i vojensky. Není proto překvapivé, že si ho Guinejci vybrali jako motiv pro svou největší bankovku té doby.
Autor: Zlatko Viščević
Zdroj: Portál NumizmatikaNET (http://numizmatika.net/)
Zdroje obrázků: Muzeum bankovek (https://banknote.ws/ a obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi (https://www.cbm-store.com/).








