Česká numismatika je velmi zajímavý obor s bohatou a dlouhou mincovní tradicí, která sahá až do středověku a pokračovala přes různé politické a státní uspořádání až po dnešní českou korunu. Právě z tohoto důvodu nabízí Praha a její okolí řadu zajímavostí pro numismatiky, od současného trhu a mezinárodních srazů sběratelů přes muzejní expozice věnované historii peněz až po místa přímo spojená s těžbou stříbra a ražbou mincí. Během letošní návštěvy vzbudila zvláštní zájem tři místa: veletrh Sběratel, výstava České národní banky a Kutná Hora s Českým muzeem stříbra.
Veletrh sběratelských předmětů
Čeština Sběratel Je to jeden z těch veletrhů, které hned po příjezdu budí dojem živé a hojně navštěvované sběratelské akce. Veletrh se koná v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech, mimo centrum města, což se v praxi ukazuje jako výhoda, protože se sem snadno dostanete autem i hromadnou dopravou, je zde dostatek prostoru a samotná organizace, od propagace přes vstup až po uspořádání stánků vystavovatelů, působí naprosto bezchybně a funkčně.
Hned po příjezdu si všimnete velkého množství lidí směřujících k veletrhu a před areálem se často tvoří charakteristická fronta na nákup suvenýrových bankovek v hodnotě 0 €, což je samo o sobě zajímavý jev, protože se jedná o produkt, který sice není skutečnými penězi, ale zjevně má velmi silnou sběratelskou přitažlivost. Tato fronta se v průběhu dne téměř nezmenšuje, zatímco tlačenice u pokladny je nejvýraznější bezprostředně po otevření a o hodinu či hodinu a půl později se situace značně uklidní.
V hale je expozice uspořádána tak, že na začátku jsou vystaveny pohlednice a další sběratelské předměty, zatímco hlavní část numismatické sekce se nachází dále v prostoru, kde jsou umístěny větší stánky vystavovatelů, a směrem ke konci haly se postupně objevuje stále více menších obchodníků. Numismatika je zde zastoupena velmi silně a mezi vystavovateli najdeme významné české a regionální numismatické domy, stejně jako četné menší české, slovenské a další obchodníky z regionu. Veletrh má také výrazný mezinárodní charakter, ačkoli někteří obchodníci se pravidelně účastní větších evropských veletrhů, takže stejný nebo velmi podobný výběr lze vidět v Mnichově, Berlíně či Maastrichtu.
Mince a bankovky jsou zastoupeny přibližně ve stejné míře, ale co zvláště vyniká, není ani tak vzácnost materiálu, jako spíše vysoká cenová úroveň. Tentokrát autor konkrétně porovnal ceny jednotlivých položek na veletrhu s online nabídkami a skutečnými aukčními výsledky. Analýza se týkala jak běžnějšího, tak i kvalitnějšího materiálu, certifikovaných i necertifikovaných exemplářů a levnějších i dražších položek. Okamžitě vyšlo najevo, že ceny na veletrhu jsou velmi často o 30 procent vyšší než ceny na internetu a u některých dražších položek dokonce o 30 až 40 procent vyšší, a to i po započítání provize aukční síně do výsledné částky.
Takový rozpor přirozeně vyvolává otázku ohledně vlastní logiky obchodníků, zejména proto, že je zřejmé, že náklady na účast na velkém veletrhu jsou vysoké a že je třeba především „vydělat si na živobytí”, tedy pokrýt náklady na stánek, cestu, ubytování, stravu a další výdaje. Zůstává však otázkou, do jaké míry je cílem prodat zboží okamžitě na veletrhu a do jaké míry jde o prezentaci sortimentu, navázání kontaktů a případně sjednání prodeje později. Zajímavé je, že u levnějšího moderního materiálu, jako jsou světové bankovky a mince, se ceny často mnohem více blíží cenám na internetu, zatímco největší rozdíly lze pozorovat u dražších položek, což je do jisté míry v rozporu s tím, co by člověk mohl očekávat.
Co se týče návštěvnosti, po počátečním návalu, tedy dvě až tři hodiny po otevření, bylo možné u většiny stolů bez jakýchkoli potíží přistoupit k vystaveným materiálům a prohlížet si je. Vznikl dojem, že některé předchozí ročníky veletrhu měly větší návštěvnost, což potvrdili i někteří prodejci, kteří uvedli, že pátek byl z hlediska návštěvnosti i obratu slabší, zatímco sobota byla o něco lepší.
Přesto má veletrh „Sběratel“ jasnou hodnotu, která přesahuje samotný nákup. Stojí za to navštívit takový veletrh, abyste se setkali s kolegy, popovídali si s obchodníky, prohlédli si materiály na vlastní oči a nasáli atmosféru numismatické komunity, aniž byste však očekávali, že narazíte na nějakou mimořádnou výhodnou koupi.
Fotogalerie
Muzeum České národní banky
Navštivte stálou expozici „Lidé a peníze” v České národní bance Je to úplně jiný zážitek, a to velmi pozitivní. Výstava se koná v budově České národní banky v centru Prahy; vstup je zdarma a před vstupem se prochází bezpečnostní kontrolou, což je vzhledem k tomu, že se jedná o centrální banku, zcela pochopitelné.
Už samotná atmosféra dodává celé výstavě zvláštní vážnost, protože se koná v bývalém bankovním trezoru. Do výstavního prostoru se sestupuje po schodišti a poté se prochází velkými, masivními trezorovými dveřmi, které vypadají přesně tak, jak by si je většina lidí představovala z filmů – mají silnou konstrukci a jsou zajištěny velkými kovovými mřížemi. Už tato část sama o sobě zanechává silný dojem a dodává prostoru atmosféru, která velmi dobře ladí s tématem peněz a bankovnictví.
Hned u vchodu upoutá pozornost obrovská zlatá mince v nominální hodnotě 100 milionů českých korun, vážící přibližně 130 kilogramů. Na první pohled působí tak neskutečně, že by se dalo snadno předpokládat, že jde o repliku, ale zaměstnanci banky potvrdili, že je zde vystavena skutečná zlatá mince. Právě tento předmět dominuje celému prostoru a dodává výstavě velmi silný první vizuální dojem.
Samotná výstava není nijak rozsáhlá, ale je velmi dobře a vkusně uspořádaná. Je zde vystaveno značné množství mincí, bankovek a dalších předmětů souvisejících s penězi, jejichž prostřednictvím je česká a československá měnová historie prezentována v širším kontextu vývoje peněz a centrálního bankovnictví. Prostor je právě tak velký, aby si návštěvník mohl vše prohlédnout, aniž by se cítil unavený nebo zahlcený informacemi, a zároveň je dostatečně obsáhlý, aby poskytl velmi dobrý vhled do měnové a numismatické historie tohoto regionu.
Právě tato vyváženost je jedním z nejvýznamnějších kvalitativních prvků výstavy. Není ani přeplněná, ani zdlouhavá, a přesto rozhodně není povrchní. Mince a bankovky zůstávají v centru pozornosti, zatímco širší kontext slouží spíše k jejich vysvětlení a doplnění, než aby odváděl pozornost od samotných předmětů.
Z pohledu návštěvníka, který se o numismatiku zajímá vážněji, jde o vynikající příklad toho, jak by každá země měla prezentovat svou vlastní měnu a svou měnovou historii. Výstava se nachází v centru města, vstup je zdarma, personál je přátelský a obsah je natolik kvalitní, že ji lze doporučit jak široké veřejnosti, tak numismatikům.
Kutná Hora a České muzeum stříbra
Třetím zastavením této numismatické cesty byla Kutná Hora, město vzdálené asi hodinu jízdy autem od Prahy, které zaujímá zvláštní místo v historii českého mincovnictví, protože jeho rozvoj byl přímo spjat se stříbrnými doly, královskou mincovnou a ražbou pražského groše.
České stříbrné muzeum se nachází v historickém městečku Hrádek a, jak již název napovídá, je věnováno především stříbru a historii hornictví. Většina přízemí a celá výstava jsou věnovány dolům, technologii těžby stříbra a historii města, zatímco numismatická část je podstatně menší.
Numismatická expozice zabírá vlastně jedinou místnost, v níž jsou mince vystaveny v několika skleněných vitrínách. Co se velikosti týče, nejde o rozsáhlou expozici a rozhodně by se nemělo očekávat obrovské specializované numismatické muzeum, ale to, co je zde k vidění, je velmi zajímavé a stojí za prohlídku. Zvláště vynikají stříbrné pražské groše a pěkně prezentované tolar, mezi nimiž se nacházejí exempláře ve velmi dobrém stavu zachování.
Právě zde může vzniknout největší rozpor mezi určitými numismatickými očekáváními a skutečným dojmem. Zatímco u veletrhu „Sběratel“ je jasné, co lze očekávat, u výstavy České národní banky tomu tak zcela není; lze však předpokládat, že v Kutné Hoře bude k vidění více numismatického materiálu.
Vyvstává tedy přirozeně otázka, zda se vyplatí cestovat z Prahy do Kutné Hory jen kvůli této expozici. Pokud se zaměříte výhradně na numismatiku, odpověď zní pravděpodobně „ne“, protože dvouhodinová cesta tam a zpět kvůli jedné relativně malé místnosti není žádná maličkost.
Kutná Hora však není jen muzeum. Město je krásné, pro turisty velmi zajímavé a pyšní se impozantním kostelem sv. Barbory, historickým centrem a celým historickým kontextem, který úzce souvisí se stříbrem a vznikem české měny. Pokud spojíte návštěvu muzea s procházkou po městě, prohlídkou kostela a objevováním místa, kde stála královská mincovna, získá celý výlet mnohem větší smysl.
V této souvislosti rozhodně stojí za to navštívit Kutnou Horu, zejména pokud již trávíte několik dní v Praze nebo projíždíte touto částí České republiky. Samotná numismatická výstava možná není důvodem k samostatnému výletu, ale v kombinaci s městem, historií těžby stříbra a příběhem pražského groše představuje skvělý doplněk k širšímu pochopení české měnové historie.
Fotogalerie
Česká numismatika je v zásadě mimořádně zajímavým oborem s dlouhou a bohatou historií vlastního mincovnictví a od středověku až po současnost nabízí celou řadu témat, která si zaslouží seriózní pozornost. České numismatické dědictví je důležité nejen v národním kontextu, ale představuje také významnou a zajímavou součást širšího evropského a světového numismatického dědictví.
Autor: Zlatko Viščević s podporou umělé inteligence
Obrázky: Zlatko Viščević
Všimli jste si v textu chyby nebo jazykové nesrovnalosti? Nahlásit nám to můžete prostřednictvím stránky pro Kontakt abychom to mohli opravit. Děkujeme předem!
