Právě dnes je to pět let, co byl, 16. srpna 2018, spuštěn kanál NumizmatikaNET na YouTube. První video bylo zveřejněno o dva dny později, 18. srpna 2018. Kanál byl spuštěn s cílem popularizovat numismatiku, faleristiku a sběratelství obecně mezi mladší generací. Při tvorbě videoobsahu byl kladen zvláštní důraz na jeho vzdělávací charakter
Páté výročí kanálu NumizmatikaNET na YouTube Přečtěte si více »
Velika Gospa (Vela Gospa) dan je svetkovine Uznesenja Blažene Djevice Marije na nebo. Slavi se redovito 15. kolovoza svake godine. Taj je dan je ujedno i državni blagdan u Republici Hrvatskoj. Prema katoličkoj teologiji, Marija je uznesena na nebo dušom i tijelom, a nauk o
U ovom videu se zorno prikazuje kakvo je bilo ekonomsko i monetarno stanje u Jugoslaviji u „predvečerje rata“, 1990. godine. Vlada premijera Ante Markovića je u sklopu svojih mjera ekonomske stabilizacije „skratila“ dinar za četiri nule i uvela njegovu konvertibilnost. Po novom valutnom tečaju bilo
Inflacija, devalvacija i opće propadanje vrijednosti novca je pod zadnje opet postalo aktuelno. Možemo reći da je ova pojava šokirala današnje generacije i da se još uvijek ne mogu doći k sebi, razmišljajući kako je ovako nešto moguće? Osobito u 21. stoljeću i to u
Iz Arhive HRT-a: Inflacija i devalvacija dinara u socijalističkoj Jugoslaviji Přečtěte si více »
U příležitosti 25. výročí přistoupení Chorvatské republiky k Organizaci spojených národů vydala Chorvatská národní banka dne 22. května 2017 novou pamětní oběhovou minci v hodnotě 25 kun. Autorem koncepce a výtvarného návrhu této mince je akademický sochař Damir Mataušić a mince byla vyražena v Chorvatské mincovně (nyní
Tři nejdůležitější měrové standardy starověkého řeckého měnového systému byly: 1. athénský standard, založený na athénské drachmě o hmotnosti 4,3 gramů stříbra, 2. korintský standard založený na stateru o hmotnosti 8,6 g stříbra, tj. rozděleném na tři stříbrné drachmy o hmotnosti 2,9 g, a 3. eginský standard založený na stateru
Měrné a měnové jednotky ve starověkém Řecku Přečtěte si více »
Povodom oslobađanja okupiranih dijelova sjeverne Dalmacije, Like, Korduna i Banovine, te hrvatskog kraljevskog grada Knina u sklopu vojno-redarstvene operacije “Oluja” u kolovozu 1995., Hrvatska narodna banka (u to vrijeme Narodna banka Hrvatske) izdala je zlatni dukat “Hrvatski kraljevski grad Knin”. Na licu dukata, u središnjem
Zlatý dukát – chorvatské královské město Knin Přečtěte si více »
Numismatika je věda, která se zabývá studiem starověkých mincí a medailí. Toto slovo má řecký původ a odvozuje se od slova “nome”, které původně znamenalo pastviny a krmivo pro zvířata, a později se jeho význam vyvinul ve smysl “rozdělení” a „něco daného výměnou“. Podobné řecké slovo „nomos“
Stručný přehled historického vývoje numismatiky Přečtěte si více »
Davne 1998. godine je snimljen dokumentarni film na temu hrvatske numizmatike naziva: “Numizmatika na hrvatskome povijesnom tlu”. Ovaj film je snimljen u produkciji Stella filma iz Zagreba, a režirao ga je Radovan Ivančević. Film sveobuhvatno prikazuje razvoj, kulturno-povijesnu važnost, likovnu kreativnost i umjetničku vrijednost iznimno
Numismatika na chorvatské historické půdě Přečtěte si více »
Dubrovnická republika (latinsky: Respublica Ragusina) byla patricijským státem, který vzešel ze středověké komuny Dubrovník. Byla založena v roce 1358 a zahrnovala většinu území dnešního Dubrovačko-Neretvanského župy. Dubrovnická republika byla malým, ale bohatým státem s vysoce rozvinutým obchodem a námořnictvím. Jako takový obchodovala
Dubrovnická republika, půl dukátu z roku 1795. Přečtěte si více »
V tomto videu se zaměříme na různé typy lidí, kteří se věnují numismatice, a na způsoby, jakými se numismatika provozuje. Numismatici jsou lidé, kteří se intenzivně zabývají studiem mincí; zajímá je jejich historie, společenská i umělecká hodnota. Jejich hlavní uspokojení pramení z objevování nových informací významných pro numismatiku. Sběratelé
Osoby v numismatice: numismatici, sběratelé, hromaditelé, investoři a obchodníci Přečtěte si více »
Účast Zlatka Viškoviće, redaktora portálu NumizmatikaNET, v podcastu “Nominis”. Rozhovor se týkal numismatických a sběratelských témat; důvodů, proč lidé sbírají starověké mince; profilu moderního numismatika; toho, jaká je numismatická komunita v Chorvatsku; profesionální numismatiky a výzev, které přináší; a založení kanálu na YouTube.
U ovom videu govorimo o jednoj belgijskoj kovanici. Radi se o prigodnom srebrnjaku od 50 franaka iz 1935. godine posvećenom dvjema prigodama: Svjetskoj izložbi u Bruxellesu 1935. i 100. obljetnici belgijskih željeznica. Na licu kovanice je prikaz Sv. Arkanđela Mihovila (Mihaela), a na naličju je
Kontramarka je pečat (žig) utisnut na kovanice kako bi se označilo da se mogu koristiti u platnom prometu. Obično su se kotramarkirali strani i domaći (stariji) novci. Ova praksa se koristila još u doba starih Grka i Rimljana, te se nastavila kroz srednji i novi
Hrvatski Hrvatski
English
Deutsch
Español
Čeština
