Numismatické katalogy jsou již po desetiletí jedním ze základních nástrojů pro sběratele, obchodníky a dražebníky. Kromě toho, že poskytují systematický přehled emisí, typů, variant a technických charakteristik mincí či bankovek, obsahuje téměř každý katalog také odhadované tržní hodnoty, neboli „katalogové ceny“. Právě tyto ceny často způsobují největší
Bankovka v hodnotě 10 dinárů s datem 22. 9. 1939, vydaná Národní bankou Království Jugoslávie, patří mezi nejzajímavější a nejtajemnější emise předválečné jugoslávské měny. Ačkoli byla formálně připravena pro běžný oběh, její skutečný osud je neoddělitelně spjat s dramatickými událostmi z dubna 1941, což jí zajišťuje výjimečné postavení.
10-dinárová bankovka Království Jugoslávie z 22. září 1939. Přečtěte si více »
Při pečlivém prozkoumání dvou ruských bankovek z revolučního období v nominálních hodnotách 250 a 1 000 rublů (č. 36 a 37 podle Pickova katalogu) lze v pozadí na jejich lícní a rubové straně rozpoznat motiv svastiky. Je důležité zdůraznit, že tyto bankovky byly vydány v roce 1917, tedy asi dvacet let
Vývoj směnného kurzu jugoslávského dináru od konce druhé světové války do roku 1990 odráží zásadní změny v měnové politice, hospodářském systému a mezinárodním postavení země. Z numismatického hlediska je pochopení vztahů mezi směnnými kurzy zásadní pro správnou interpretaci načasování emise určitých nominálních hodnot bankovek a mincí, zejména
Směnný kurz jugoslávského dináru v letech 1945–1990. Přečtěte si více »
Bankovka v hodnotě 500 dinárů z Království Jugoslávie z roku 1935 patří k umělecky nejvydařenějším a ikonograficky nejucelenějším emisím meziválečné jugoslávské numismatiky. Celá kompozice je ztvárněna v jemné paletě zelených, olivových a hnědých odstínů s nenápadnými růžovými přechody v pozadí, což jí dodává rafinovaný, téměř malířský charakter.
Bankovka v hodnotě 500 dinárů z roku 1935 z Království Jugoslávie. Přečtěte si více »
Zde vám představujeme záznam přednášky, ve které docent Dr. Tomislav Portada hovoří o chemii peněz. Ačkoli se často diskutuje o vzhledu mincí a bankovek, jejich emisi, oběhu a uchovávání, zde se na peníze podíváme z jiného úhlu – z chemického hlediska. V přednášce se dozvíte: Přednáška spojuje
Na bankovkách jsou často vyobrazeny motivy, které mají pro vydávající stát zvláštní význam. Jsou na nich vyobrazeny významné historické osobnosti, známá místa, předměty kulturního a uměleckého významu, flóra a fauna, architektonická a umělecká díla, jakož i památky. Když hovoříme o památkách, máme na mysli také veřejné sochy.
V numismatice existuje řada rekordů a jedním z nich je bankovka zapsaná v Guinnessově knize rekordů, a to bankovka s nejvyšší nominální hodnotou, jaká kdy byla vydána – 100 bilionů pengő (10²⁰). Tato mimořádná, téměř surrealistická nominální hodnota bankovky byla vydána v roce 1946 v Maďarsku.
Bankovky v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1 000 chorvatských kun byly uvedeny do oběhu dne 30. května 1994, současně s mincemi v kunách a lipách, čímž byl dokončen proces zavedení nového měnového systému Chorvatské republiky. V první emisi byly bankovky vydány v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000
Náhradní bankovky představují specifický a často málo známý segment bankovkové filatelie, který zajímavým způsobem propojuje technický proces tisku peněz s filatelistickou činností. Ačkoli se na první pohled neliší od běžných emisí, jejich role v měnovém systému a způsob, jakým jsou označeny, je činí pro badatele obzvláště zajímavými.
Gramotnost je jedním ze základních prvků identity každého národa a v případě Chorvatska se historicky vyvíjela prostřednictvím tří písem: glagolice, cyrilice a latinky. Zvláštností chorvatských kulturních dějin je, že všechna tři písma získala také své vlastní národní varianty: chorvatskou (čtvercovou) glagolici a chorvatskou cyrilici (arvatiku).
Mona Lisa, mistrovské dílo italské renesance namalované Leonardem da Vincim na počátku 16. století, je dnes bezpochyby nejslavnějším portrétem v dějinách umění. Tajemný úsměv, zdrženlivý pohled a téměř hypnotická přítomnost učinily z tohoto obrazu celosvětový symbol vysoké kultury a umělecké dokonalosti. Ačkoli je považován za
Mnozí numismatici, tedy sběratelé mincí, mají zvláštní slabost pro velkoformátové bankovky. Důvody pro to nejsou pouze sběratelské, ale také psychologické, estetické a historické. Velké bankovky na první pohled působí silným dojmem a zaujímají v každé sbírce zvláštní místo. Tento článek uvádí důvody.
Peníze v leprosáriích představovaly zvláštní formu platidla (žetony, poukázky nebo speciální mince a bankovky), které se používalo výhradně v rámci leprosárií, tedy sanatorií pro osoby postižené leprou. Důvodem pro jejich zavedení byla obava, že běžné peníze by mohly přenášet infekci a
Hrvatski Hrvatski 
English
Deutsch
Español
Čeština
