Jedním z nejzajímavějších odznaků z období NDH je bezpochyby takzvaný „lipový list“ neboli odznak Chorvatské legie (HL), přičemž velká obliba této jednotky jej povyšuje nad všechny ostatní odznaky armády NDH. Tato insignie byla oficiálně zavedena v polovině roku 1942 a všichni členové chorvatských legiářských jednotek v rámci německé Wehrmachtu na východní frontě měli právo ji nosit.
Odznak chorvatských legionářských jednotek je relativně běžným znakem z období druhé světové války a většina exemplářů, které se vyskytují v soukromých sbírkách a na trhu, je nepoužitá a zachovaná ve vynikajícím, továrním, či takzvaném „mintovém“ stavu. O této insignii a její pravosti se dlouho vedly spory; podle některých se jedná o moderní kopii vyrobenou „někde v zahraničí“, Nejznámější tvrzení zní, že značka pochází ze skladu společnosti „Jadran Film“, která ve svých počátcích shromažďovala originální vojenské insignie jak z NDH, tak z německé Wehrmachtu, stejně jako medaile, uniformy a veškeré další vojenské vybavení z druhé světové války pro účely natáčení válečných filmů. Vzhledem k dlouhodobému drancování archivů společnosti „Jadran film“, z nichž bylo odcizeno mnoho předmětů, a ke skutečnosti, že mezi sběrateli již mnoho let koluje určité množství „lipových listů“ v perfektním stavu, je vysoce pravděpodobné, že tyto odznaky pocházejí právě od společnosti „Jadran film“.
Kdyby nebylo těch exemplářů v „mintovém“ stavu, označení HL by se jistě řadilo mezi vzácnější insignie z doby NDH, neboť je opravdovou raritou narazit na označení „s duší“, tedy takové, které pochází z nálezu přímo spojeného s legionářem. Pokud vím, je také velmi vzácná mezi „slovinskými nálezy“. V každém případě jsem odznak HL získal už dávno v „mintovém“ stavu a stejně jako většina sběratelů jsem po celou dobu velmi pochyboval o jeho pravosti (obr. 1). Nález z Požegy před dvěma lety mě však uklidnil. Náhodou se mi dostala do rukou odznak, který patřil důstojníkovi Domobrany, a spolu s ním jsem obdržel i celou řadu dokumentů a fotografií. A již první srovnání těchto dvou odznaků přineslo vynikající a pozitivní výsledky. Díky této dokumentaci je totiž možné vysledovat válečnou kariéru poručíka Domobrany Milana Majnariće, středoškoláka z Požegy, narozeného v roce 1923 v Medaku v oblasti Gospiće. Tento válečný příběh má smutný a náhlý konec, neboť Milán byl zabit v roce 1945, přesně jeden měsíc před koncem druhé světové války, ve věku 23 let, někde v oblasti Levanjské Varoše nedaleko Đakova. Zanechal po sobě několik fotografií a odznak Chorvatské legie, poněkud opotřebovaný používáním a bez spony na zadní straně (obr. 2). Z dokumentů vyplývá, že patřil k 2. rotě, 1. praporu, 4. loveckému pluku, a v dokumentu ze dne 31. prosince 1943 z Kalenderovci (u Derventy) a podepsaném velitelem praporu Wagnerem žádá o potvrzení úřadu za účelem ucházení se o místo ve státní službě, neboť chtěl následovat otcovy stopy a sloužit u Chorvatských státních drah, ale tato žádost byla zřejmě zamítnuta, jelikož pokračoval ve válečné službě v tomtéž pluku až do své smrti. Na jedné fotografii (obr. 3) ji podepsal jako památku, opatřil ji datem a také poznamenal, kde byla pořízena – „Ve Stockerau, 10. ledna 1943. Milan Majnarić, kadet Domobrany“. O tom svědčí razítko fotografa – „Foto Kunstwerkstatte A. Dunzer, Stockerau, Wienerstr. 4“. Milan byl zjevně po absolvování výcviku v únoru 1943 přidělen k nově zřízeným loveckým oddílům. ve stylu německé armády, jak naznačují jeho doklady, z nichž je patrné, že patřil k 4. loveckému pluku. Odznak legionáře mohl obdržet po absolvování výcviku ve Stockerau, který se konal v tomto malém městečku v severovýchodním Rakousku. Odznak se neobjevuje na žádné z Milanových válečných fotografií, což je logické, jelikož pro stíhací jednotky nebyl předepsán. Předpokládá se, že jej nosil v počátcích své služby, než byl přidělen k 4. stíhacímu pluku, a pravděpodobně jej uchovával doma.
Ať už je tomu jakkoli, tento legionářský odznak má duši, jak my sběratelé rádi zdůrazňujeme, protože byl nošen na uniformě, Zažil válku (spolu se svým majitelem) a nejdůležitější je, že jej můžeme použít k porovnání s těmi dokonale zachovalými odznaky, které skutečně pocházejí ze skladu – podle pověsti nejspíš od společnosti „Jadran film“, protože každý jednotlivý detail, i ten nejmenší, se shoduje. Váhu v tomto případě nelze porovnat, protože Milánově odznaku chybí spona na zadní straně, stačí však porovnat jemné detaily, jako jsou hranaté linie na pozadí, žilky na lípovém listu, okraj štítku a několik dalších věcí, a souhlasit se starším a zkušenějším kolegou, že takové detaily nelze na nových exemplářích napodobit. Štítky, které se objevují na trhu a mezi sběrateli, jsou zjevně originály, které zbyly po válce a osudem se dochovaly až do dnešních dnů, velmi pravděpodobně v našem, bohužel již neexistujícím, filmovém studiu.
Odznak Chorvatské legie je vyroben z hliníku, měří 40 x 40 mm a podle dostupné dokumentace byl vyroben v záhřebských dílnách „Braća Knaus“ a „Me-Ba“. Zajímavý tvar podkladu ve tvaru lípového listu není přesně definován, lze však předpokládat, že autor odznaku měl na mysli význam lípy pro náš národ. Uprostřed je vyobrazen velký chorvatský státní znak s prvním bílým polem a kolem něj nápis HRVATSKA LEGIJA. Odznak se původně měl nosit na levé straně čepice blůzy a později na levé náprsní kapse, podle vzoru německých náprsních odznaků a vyznamenání.
Tento článek byl původně publikován ve slovinském časopise „Zbiralec“ – bulletinu Sdružení sběratelů vojenských odznaků Slovinska (ZZVIS). Číslo 26 z roku 2016. Článek vyšel ve slovinštině a text na této stránce je upravenou původní verzí článku v chorvatštině. Všechny předměty pocházejí ze sbírky autora článku.
Autor: Vjekoslav Kramberger
Fotogalerie
Galerie obrázků s názvem “limetkový list”, kterou zde představujeme, není součástí původního článku pana Krambergera, ale byla přidána redaktorem portálu.
