Podrobné prozkoumání bankovek v hodnotě 5, 20 a 50 kun přináší zajímavá zjištění. Konkrétně se v mikrotextu vytištěném na lícní straně bankovek opakovaně objevuje stejný text, avšak při pečlivém čtení tohoto textu lze odhalit gramatické chyby. Vyvstává zde otázka, zda se jedná o náhodné gramatické chyby.
Ochranné prvky nebo gramatické chyby na chorvatských kunových bankovkách? Přečtěte si více »
Bankovky v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1 000 chorvatských kun byly uvedeny do oběhu dne 30. května 1994, současně s mincemi v kunách a lipách, čímž byl dokončen proces zavedení nového měnového systému Chorvatské republiky. V první emisi byly bankovky vydány v nominálních hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000
Náhradní bankovky představují specifický a často málo známý segment bankovkové filatelie, který zajímavým způsobem propojuje technický proces tisku peněz s filatelistickou činností. Ačkoli se na první pohled neliší od běžných emisí, jejich role v měnovém systému a způsob, jakým jsou označeny, je činí pro badatele obzvláště zajímavými.
Bankovky z téže pozice na archu nesou znaky tiskové desky, která byla použita k jejich tisku. Je běžné, že jednotlivé tiskové desky vykazují určité vady, ať už větší či menší, takže všechny bankovky vytištěné z dané pozice na takové desce vykazují ve svém konečném vzhledu také tuto konkrétní vadu. V závislosti na tom, kde
Etnografický motiv na bankovce v hodnotě 100 kun z roku 1943 je hlavním vizuálním prvkem rubové strany, který se nachází v její střední části. Zobrazuje ženu s malou holčičkou v náručí, oblečenou v tradičním kroji typickém pro některé osady v záhřebském zázemí. V době vzniku bankovky se tato sídla
Etnografický motiv na bankovce v hodnotě 100 kun z roku 1943. Přečtěte si více »
Je pro mě velkou ctí a potěšením hovořit s lidmi, kteří se zapsali do dějin, zejména v oboru, který mě zajímá. Jedním z nich je akademický sochař, vysokoškolský profesor a akademik Kuzma Kovačić, muž, který umělecky ztvárnil mince „kuna“ a „lipa“. V tomto
Rozhovor s akademickým sochařem Kuzmou Kovačićem, “otcem kované kuny a lipy” Přečtěte si více »
V dnešním videu si povíme o nejmenší chorvatské bankovce, která byla v oběhu před zavedením eura – o bankovce v hodnotě 5 kun vydané Chorvatskou národní bankou s datem vydání 31. 10. 1993. Tato bankovka patří do první série kunových bankovek a byla stažena z oběhu v roce 2007, kdy ji nahradila nová série s vylepšenými bezpečnostními prvky.
Většina lidí, kteří se nějakým způsobem zabývají numismatikou, nerozumí postupu výroby či tisku bankovek. V tomto článku máte příležitost lépe se s tímto tématem seznámit a také si osvojit schéma číslování bankovky v hodnotě 1 000 kun Nezávislého chorvatského státu z roku 1941. Úvod
Číslování bankovek v hodnotě 1 000 kun z roku 1941 Přečtěte si více »
V dnešním videu máme poprvé hosta, a to ne ledajakého. Hovořili jsme s Vedranem Krušeljem, jedním z mála současných numismatických badatelů v Chorvatsku. Pan Krušelj již delší dobu pracuje na knize o bankovkách Nezávislého státu Chorvatsko, která, jak se zdá,
Na numismatické kávě s Vedranem Krušeljem Přečtěte si více »
U příležitosti 25. výročí přistoupení Chorvatské republiky k Organizaci spojených národů vydala Chorvatská národní banka dne 22. května 2017 novou pamětní oběhovou minci v hodnotě 25 kun. Autorem koncepce a výtvarného návrhu této mince je akademický sochař Damir Mataušić a mince byla vyražena v Chorvatské mincovně (nyní
Hlavní motiv na moderních chorvatských bankovkách je vyhrazen výhradně pro významné a významné osobnosti z dlouhé historie Chorvatska, avšak na bankovkách je vizuálně zachyceno i dřívější období numismatiky, které zobrazuje bohatou tradici a dědictví lidových krojů ve Slavonii. Tyto etnografické motivy Slavonie se nacházejí na
Etnografické motivy Slavonie na bankovkách Přečtěte si více »
Politická ikonografie byla na penězích přítomna vždy, od starověku až po současnost. Lze říci, že je neoddělitelnou součástí peněz jako jednoho ze symbolů státnosti dané země. Jak vypadala politická ikonografie na penězích v naší zemi; na bankovkách Nezávislého chorvatského státu; na penězích socialistické Jugoslávie,
Měli jsme v plánu setkat se s Viščevićem u něj doma v Kastavu nedaleko Rijeki. Chtěli jsme si prohlédnout jeho „mincovní impérium“, odkud řídí svou společnost Monetalis. Jako novináři jsme si představovali místnost, kde na stěnách visí a ve vitrínách jsou vystaveny stovky bankovek a mincí. Plán
Zlatko Viščević – Rozhovor pro tportal.hr Přečtěte si více »
Prohlášení Zlatka Viševiće pro Dnevnik Nova TV o kuně a lipě a jejich numismatickém potenciálu v budoucnosti. Toto téma se pro numismatickou komunitu již stává poněkud únavným, avšak díky zájmu veřejnosti zůstává i nadále v centru pozornosti chorvatských médií. Zejména od vzniku fenoménu “Pelješackého mostu” a
Hrvatski Hrvatski
English
Deutsch
Español
Čeština
