V časopise “Numizmatické zprávy” za rok 2010 vyšel článek s názvem“Poslední bankovky SFR Jugoslávie“V něm jsou uvedeny přesvědčivé náznaky toho, že bankovka s mimořádnými potřebami Národní banky Jugoslávie o nominální hodnotě 5000 dinárů z roku 1991 s podobiznou Ivana Andriće (emitovaná 23.XII.1991 pro území tehdejšího SFRJ bez Slovinska a Chorvatska, které mezitím prohlásily státní nezávislost a dosáhly měnové samostatnosti) ve skutečnosti je modifikovanou verzí „první varianty“ stejné bankovky, o níž v době vydání předchozích „Numizmatických zpráv“ ještě nebyla známa žádná oficiální informace. Nicméně bylo zcela jasné, že podle prvků emitované „druhé varianty“ bylo jisté, že existovala (nebo existovala) i „první varianta“, která byla předem připravena jako bankovka pro běžné potřeby celé SFRJ.
Mezitím, v roce 2011, kdy byly „Numizmatické zprávy“ za rok 2010 již dávno vytištěny a odeslány numizmatickým sběratelům, autor tohoto textu se po řadě pokusů podařilo navázat přímý kontakt s Národní bankou Srbska. Díky mimořádné vstřícnosti a laskavosti nového guvernéra pana Dejana Šoškića a ředitelky Účetního úřadu paní Blaženky Robović se nakonec obdržela přesná a kvalitní informace o všem, co se v souvislosti s výrobou a emisí bankovek v roce 1991 odehrávalo.
Indicii, že bankovka Národní banky Jugoslávie v hodnotě 5000 dinárů s podobiznou našeho nobelovce Ive Andrića, emitovaná z Bělehradu 23.XII.1991 pro zbytek dotčené SFR Jugoslávie (bez Chorvatska a Slovinska) s rokem 1991 (místo obvyklého úplného data), a podpisem guvernéra Dušana Vlatkovića (místo obvyklého podpisu zástupce guvernéra také s přezdívkou „SFR Jugoslavija“ na titulku státu SFR Jugoslávie) a bez předpony „SFR“ v názvu státu SFR Jugoslávie (místo názvu „SFR Jugoslavie“ na všech dosud vydaných bankovkách NBJ) a nakonec i bez jména šesti jugoslávských republik (dříve na předchozích vydáních tiskem v vertikálním umístění vlevo i vpravo na bankovkách) se ukázaly jako správné!
Na základě údajů z časopisů Složbenih listova SFRJ z té doby a konečně získaných přesných a dokumentovaných údajů z Národní banky Srbska bylo potvrzeno, že „první varianta“ bankovky o hodnotě 5000 dinárů z té doby Národní banky Jugoslávie s podobiznou Ivana Andrića byla plánována jako apoen, který by měl následovat po emitované bankovce o hodnotě 1000 dinárů z 26.XI.1990 s podobiznou Nikoly Tesly.
Připravuje se nová bankovka 5000 dinárů
Monetární stabilita v SFR Jugoslávii po relativně dobré a devizami bohaté turistické sezóně v roce 1990 postupně začala klesat. Už v listopadu téhož roku bylo na bankovních přepážkách úplně zrušeno volné nakupování deviz za dináry (1). Devize se však mohla stále kupovat, ale ne i vybrat, a to pouze po dobu nejméně 6 měsíců. Ani toto omezení nebylo dlouhodobé a volné nakupování deviz za dináry skončilo koncem roku 1990, přičemž do nové roku 1991 jsme vstoupili s devalvací dináru z 7 na 9 za 1 německou marku (2). Jak čas ukáže velmi rychle, v dubnu 1991 následovala další devalvace z 9 na 13 dináru (3) a zároveň se znovu, poprvé po roce 1989, rozhojnil „černý trh“ deviz.
Vzhledem k uvedeným okolnostem tehdejší ředitelství pro záležitosti trezora NBJ, které bylo pověřené správou činností souvisejících s vydáváním peněz, 26.XII.1990. vydalo příkaz Úřadu pro výrobu bankovek a kovového peněz – Topčideru, aby připravil koncepční návrh bankovky o hodnotě 5000 dinárů. (4) V příkazu bylo navrženo, aby na obalu bankovky bylo zobrazeno portrét spisovatele a nositele Nobelovy ceny Ivana Andriće a motiv Višegradu a slavného mostu na řece Drini.
Od koncepčního řešení přes zkušební vzorek až po rozhodnutí o vydání
Již 28.II.1991 byl z ZINu depozitnímu úřadu NBJ předán dokončený koncepční návrh bankovky, v němž byl definován formát bankovky o rozměrech 167 x 80 mm a paleta zelených barev jako základního barvy, která má tento dosud největší apoen odlišit od ostatních dosud vyrobených bankovek téže série. Ředitelství depozitního úřadu NBJ informovalo 8.III.1991 ZIN, že Správa NBJ přijala návrh koncepčního řešení, s připomenutím, že konečné barvy budou určeny později, po vypracování zkušebního otisku.
Bankovka byla autorským dílem, s nápisem D. Andrić FEC, D. Andrić a A. Dimitrijević SC na straně a D. Andrić FEC a P. Medicijan a R. Obradović SC na zadní straně. (5)
Protože v té době, tedy 8. března 1991, ještě nebyl definován datum, který má být uveden na bankovce, byl na vyhotoveném zkušebním otisku, zaslaném Správě NBJ k schválení, uveden datum 1. března 1990 (který se dříve objevoval na vydaných bankovkách o hodnotě 100 a 500 dinárů téže série). K tomuto datu byly připojeny podpisy guvernéra Dušana Vlatkovića a zástupce guvernéra Mitje Gasparija.

V archivních dokumentech Národní banky Jugoslávie se v následujícím přehledu událostí kolem této bankovky uvádí, že dne 13. V. 1991 ZIN požádal Ministerstvo financí NBJ o poskytnutí informací o datu, který má být uveden na bankovce o hodnotě 5000 dinárů, jako jediného faktoru, který ještě chybí k zahájení běžného výroby. 15. V. 1991 ředitelství ministerstva financí NBJ zaslal ZIN rozhodnutí, že datum na nové bankovce má být 1. IX. 1991.
A nakonec, Národní banka Jugoslávie zveřejnila dne 3.7.1991 v „Úředním věstníku SFRJ“ č. 51 „Rozhodnutí o vydání a základních vlastnostech bankovky o hodnotě 5000 dinárů z 1.9.1991“. A to takto:
1. NBJ vydá bankovku o hodnotě 5000 dinárů.
2. Bankovka 5000 dinárů bude vytištěna na bílém ochranném papíru s integrovaným vodoznakem a ochranným nitem v technologii ofsetového tisku a lineárního hlubokého tisku.
3. Bankovka o nominální hodnotě 5000 dinárů bude mít rozměry 167 x 80 mm.
4. Bankovka 5000 dinárů vypadá takto:
a/ na straně: (…) Na levé straně bankovky je vyražen obraz Ive Andrića, spisovatele a nositele Nobelovy ceny za literaturu, vyrobený podle fotografie pořízené v sedmdesátých letech jeho života. V levém horním rohu je uvedeno jméno Ive Andrića a také rok jeho narození a smrti „1892 – 1975“. V levém dolním rohu je označení hodnoty „5000“ v negativu. Ve střední části bankovky je vyražen žebřík a v horní části jsou texty uspořádány jeden pod druhým: Narodna banka Jugoslavije (církevní znak), Narodna banka Jugoslavije (latinský znak) a Narodna banka na Jugoslaviju (církevní znak). Pod těmito texty je znak SFRJ. V dolním rohu rozety je označení hodnoty „5000“, a pod ním v dvou řadách jsou napsány slova „dinara“ (církevní znak), „dinara“ (latinský znak), „dinarjev“ (latinský znak) a „dinari“ (církevní znak). Na pravé straně bankovky, na bílé ploše v horní části, je označení hodnoty „5000“ v negativu a na okraji bankovky text „Falsifikace je trestáno zákonem“ (v cyrilici) a „Falešné vydávání peněz je trestáno zákonem“ (v latině)…(…).

b/ na přední straně: Na levé straně bankovky, na bílé ploše v horní části, je uvedena značka hodnoty „5000“ v negativu a na okraji bankovky text „Zfalšování se trestá podle zákona“ (latinsky), a „Falsifikace se trestá podle vedlejšího zákona“ (cyrilicí). Ve střední části bílé plochy, přímo na papíru, je zabudován vodní znak s podobiznou Ive Andrića a pod vodním znakem jsou slova napsaná v dvou řadách, vlevo: „zástupce guvernéra“ (latinsky), „zástupce guvernéra“ (cyrilicí), „zástupce guvernéra“ (latinsky) a „zástupce guvernéra“ (cyrilicí), a vpravo: „guvernéra“ (cyrilicí) a „guvernéra“ (latinsky). Pod těmito texty jsou fotokopie podpisů zástupce guvernéra M. Gasparija a guvernéra D. Vlatkovića, a také slova „Beograd“ (cyrilicí), „Beograd“ (latinsky) a „Beograd“ (cyrilicí) s datem „1.IX.1991“.
Ve střední části bankovky je graficky ztvárněný most na řece Drini v Višegradu s panoramatickým výhledem na Višegrad…(…)…a v horní části jsou napsány slova v dvou řadách: „SFR Jugoslavija“ (latinsky) a „SFR Jugoslavija“ (cyrilicí). V spodní části bankovky je označení hodnoty „5000“, pod ním jsou napsány slova v dvou řadách: „pet tisuća dinara“ (cyrilicí), „per tisuću dinara“ (latinsky), „pet tisuća dinara“ (latinsky) a „pet iljada dinara“ (cyrilicí).
Na levé a pravé straně, na okraji offsetových tónů, jsou napsány texty: „Bosna a Hercegovina – Makedonie – Slovinsko – Srbsko – Chorvatsko – Černá Hora“ (v kyrilici) a „Bosna a Hercegovina – Makedonie – Slovinsko – Srbsko – Chorvatsko – Černá Hora“ (v latince).

5. Zelená barva převládá na hrudi a na straně bankovky.
6. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost následujícího dne od data zveřejnění v „Úředním věstníku SFRJ“.
O. č. 195
Bělehrad, 3.7.1991.
Předseda rady guvernérů, guvernér NBJ
Dušan Vlatković, v. r.
Tato publikace z 3.7.1991 v „Úředním věstníku SFRJ“ je zároveň posledním zmíněním bankovky o hodnotě 5000 dinárů z 1.9.1991, která, jak víme, nikdy nebyla uvedena do oběhu a není vyloučeno ani to, že nebyla vyrobena v běžné sérii, ale pouze v zkušebních exemplářích datovaných 1.3.1990, které dnes vlastní NBS a jejichž kopii jsem obdržel s laskavostí paní Blaženky Robovićové, generální ředitelky Trezora NBS a pana Dejana Šoškića, guvernéra NBS. V této obdržené dokumentaci je také uvedeno údaje, citát „…Rozhodnutí o vydání bankovky o hodnotě 5000 dinárů z 1.9.1991 bylo nikdy nebylo přijato a ani nemohlo být přijato, protože ředitelství trezora NBJ nikdy neudělilo příkaz k výrobě této bankovky…“.
Proč se nikdy nestalo oznámené vydání 3.7.1991?
Odgovor na otázku, proč byla bankovka o hodnotě 5000 dinárů 1.9.1991. nepropustena do oběhu, lze najít v měsících květen a červen 1991, protože jak již bylo řečeno dříve, NBJ 15.5.1991 písemně nařídila ZIN, aby do nové bankovky, jejíž klip pro tisknutí byl již v té době vyhotoven, vložila datum 1.9.1991 jako datum, s nímž bude bankovka vydána. Události, které se v těchto dnech odehrávaly rychlým tempem, určily další osud této bankovky a důvod (ne)propustení ji rozhodně označily historické události:
– 25.VI.1991 parlamenty Slovinska a Chorvatska, nejvyšší zákonodárné a reprezentativní orgány dvou federálních jednotek SFR Jugoslávie, prohlásily rozpuštění všech státních právních vazeb se SFR Jugoslávií a svou státní nezávislost.
– 26.VI.1991. „Spojené výkonné shromáždění“ SFR Jugoslávie v Bělehradu přijalo „Rozhodnutí o vydávání bankovek pro „vysoké potřeby země“ a zároveň vyloučení Slovinska a Chorvatska z primární emise Národní banky Jugoslávie. Zajímavé je, že na této schůzi nevelil předseda Ante Marković, ale místopředseda Aleksandar Mitrović. (6)
V dostupných dokumentech NBJ stojí poznámka, že v té době byly z důvodu dynamiky nastupujících okolností příkazy mezi NBJ a ZIN vydávány ústně a o nich neexistuje písemný záznam. Nicméně to, o čemž existuje záznam, jsou shody faktů.
– Tiskové kapacity ZIN v Bělehradě byly v tomto klíčovém období od 1. IX. 1991 (tj. do dne, kdy Chorvatsko a Slovinsko prohlásily ukončení všech státních právních vazeb se SFR Jugoslávie a svou státní nezávislost) až do 26. XI. 1990 (tj. do dne, kdy byly poslední vydané bankovky v oběhu). Takže v ZIN bylo nakonec vytištěno poslední vydání bankovky o hodnotě 1000 dinárů z 26. XI. 1990, která byla zabalena s datem 5. IV. 1991 a sérií AH, poté byla vytištěna bankovka o hodnotě 50 dinárů z 1. VI. 1990, jejíž poslední vydaná částka byla zabalena s datem 25. IV. 1991 a sérií AP, a nakonec byla vytištěna bankovka o hodnotě 100 dinárů z 1. III. 1990, jejíž poslední vydaná částka byla zabalena s datem 25. VI. 1991 a sérií AP. (7)

– Na základě rozhodnutí SIV ze dne 25.VI.1991 o vydávání bankovek „pro mimořádné potřeby země“ byly tiskové kapacity ZIN-u použity nejen k plánovanému tisku bankovky ve výši 5000 dinárů z 1.IX.1991, která měla být zahájena v ten den nebo v těchto dnech, ale také k tisku bankovek „pro mimořádné potřeby země“. Vzhledem k rychlosti událostí byly bankovky „pro mimořádné potřeby země“ tisknuty s použitím stávajících forem stávajícího emisního cyklu, ale v změnách barvy tisku také bylo vynecháno „SFR“ v názvu země „Jugoslavie“, odstraněny byly jména federálních republik, v titulku státu „Jugoslavie“ nebyl uveden datum, ale pouze rok vydání „1991“, a také zmizel název zástupce guvernéra tj. ponechán pouze podpis guvernéra. Skutečnost, že k tisku těchto bankovek došlo vlastně okamžitě po 25.VI.1991., tedy v době urgentní modifikace tiskových matric, svědčí o tom, že začátek dodávek bankovek „pro mimořádné potřeby země“ podle rezervního fondu NBJ začal 1.VIII.1991. bankovkou o hodnotě 500 dinárů z roku 1991 (první vydání), následně 13.IX.1991. bankovkou o hodnotě 5000 dinárů z roku 1991, dále 24.IX.1991. bankovkou o hodnotě 100 dinárů z roku 1991, dále 26.IX.1991. bankovkou o hodnotě 1000 dinárů z roku 1991 a nakonec 14.X.1991. bankovkou o hodnotě 500 dinárů z roku 1991 (druhé vydání). (8)
Takže tiskové kapacity ZIN-u již v prvních dnech července 1991 zahájily tisknutí bankovky „pro mimořádné potřeby země“ o nominální hodnotě 500 dinárů z roku 1991 s názvem „Jugoslávie“, poté co bylo 25.VI.1991 dokončeno tisknutí bankovky 100 dinárů z roku 1.III.1990 s názvem „SFR Jugoslávie“. Za bankovkou o nominální hodnotě 500 dinárů následovala bankovka o nominální hodnotě 5000 dinárů (podle dynamiky dodávek bylo začátek tisku jistě již v polovině července), což znamená, že matrice bankovky o nominální hodnotě 5000 dinárů z roku 1991 s názvem „SFR Jugoslávie“ byla v těchto několika dnech modifikována na matrici pro bankovku o nominální hodnotě 5000 dinárů z roku 1991 s názvem „Jugoslávie“.
Zajímá nás otázka: byl skutečně v těchto prvních dnech července 1991 přes tiskové stroje ZIN „převážen“ ten exemplář bankovky o hodnotě 5000 dinárů z 1. IX. 1991, a to i přesto, že příkaz k zahájení běžného tisku nebyl vydán z Trezora NBJ? Do chvíle psaní této práce se neobjevil ani jediný exemplář této bankovky, což ale neznamená, že by se taková bankovka někdy nemohla objevit.
V tomto kontextu bych se chtěl zmínit o dvou bankovkách, které se objevují na kolekcním trhu a které byly bezpochyby vytištěny v prvních dnech července 1991 a podle mého osobního názoru představují vlastně návrhy bankovek „pro mimořádné potřeby země“, které budou vytištěny v následujících dnech té doby. Jedná se o:
– 100 dinarów 1.III.1990. v barvě olivově zelené, tedy barvě identické vydané bankovky „pro mimořádné potřeby země“ z roku 1991, která však zachovala datum a všechny federální prvky SFR Jugoslávie a je v tom zcela totožná s vydanou bankovkou z roku 1.III.1990 v zlatově-žluté barvě.

– 500 dinarów 1.III.1990. v oranžové barvě, tedy barvě identické vydané bankovky „pro mimořádné potřeby země“ z roku 1991 ve výměře 500 dinarów, ale která zachovala datum, ale byly odstraněny všechny federální prvky SFR Jugoslávie ve srovnání s vydanou bankovkou ve výměře 500 dinarów z roku 1.III.1990 v modré barvě.

Osobne si myslím, že jde o (částečně přijatý) návrh 1 a návrh 2 bankovek „pro mimořádné potřeby země“. Návrh 1 (100 dinárů) vyvolal přijatou barvu, zatímco návrh 2 (500 dinárů) kromě barvy i odstranil federální prvky „SFR Jugoslávie“. Velmi málo těchto exemplářů bylo vytištěno a objevilo se na kolekcním trhu, méně často s sériovým číslem AA 0000000, nejčastěji bez vytištěného sériového čísla.
A tak vznikla série bankovek „pro mimořádné potřeby země“, na kterých je rok vydání uveden jako 1991.
Závěr
Proto podle všech dostupných informací je řešení záhady bankovky 5000 dinárů z 1. IX. 1991 definitivně v prvních dnech července 1991, mezi tiskem bankovky pro běžný oběh od 100 dinárů z 1. III. 1990 „SFR Jugoslávie“ a bankovkou „pro mimořádné potřeby země“ od 500 dinárů z roku 1991 „Jugoslavie“, v době, kdy byly tisknuty dříve zmíněné návrhy 1 a 2. Přesněji řečeno, pokud bylo tisknutí těchto návrhů uskutečněno mezi ukončením tisku běžné emise bankovky od 100 dinárů z 1. III. 1990 (tisknuté do 25. VI. 1991) a zahájením tisku bankovky „pro mimořádné potřeby země“ od 500 dinárů z roku 1991 (nejpozději v polovině července), je jisté, že v těchto několika dnech mohlo být vytištěno i několik exemplářů bankovky od 5000 dinárů z 1. IX. 1991, a to i když (zatím) žádný z nich se neobjevil na kolekcním trhu, což neznamená ani to, že se tak nestane.
Poznámky
(1) „Dubrovačka banka“ Dubrovnik, archiv předpisů a rozhodnutí o devizovém obchodování
(2) Čtvrtletní výměr NBJ za den 1.I.1991.
(3) Čtvrtletní výměnný kurz NBJ k 20.IV.1991.
(4) Informace obdržené v písemné formě prostřednictvím laskavosti ředitelky Rezervační banky NBS paní Blaženky Robovićové
(5) FEC lat. „fecit“ nebo autor kresby, SC latinsky „sculptor“ nebo gravér
(6) Rada guvernérů NBJ rozhodnutím ze dne 24.XII.1991 knihožilně „zavázala“ NBH na úhradu částky 46 867 828 460 dinárů, kterou tamtéž byla oceněna částka peněz v oběhu, a Republiku Slovinskou již 16.10.1991 na částku 27 300 000 000 dinárů. Způsobilé částky se týkají apoen v oběhu v hodnotě 10, 50, 100, 500 a 1000 dinárů.
(7) Informace získaná díky laskavosti pana Vitomira Čopa z Numizmatického spolku Slovinska, který se mu podařilo shromáždit a evidovat podle dat výroby originální bankovky dinarských mincí původně z tiskárny ZIN, originálně nebalené. Každá balená bankovka má datum tisku a data tisku jsou věrně zkonstruována.
(8) Informace obdržené formou písemné nabídky ze strany ředitelky Rezervační banky NBS paní Blaženky Robovićové
Autor: Ivan Škrabo
Zdroj: Numizmatické noviny, HND, Záhřeb, 2011.
Fotografie: Serbia-money.ru (není již aktivní)







