Co znamená tento měnový přechod z kuny na euro pro chorvatskou numismatiku?
Jedná se bezpochyby o jednu z historických událostí chorvatské numismatiky; právě v takovýchto okamžicích se rodí noví numismatici. Podobně i s příchodem eura přiláká numismatika nový okruh lidí. To je jeden z nejpozitivnějších aspektů zavedení eura. Nevýhodou je, že nahrazujeme vynikající numismatické řešení, jakým jsou kuna a lipa, numismaticky méně hodnotným eurem a centem, které se v numismatické komunitě netěší příliš dobré pověsti.
2. Znamená to snad určitou ztrátu identity pro národní numismatiku, která má bohatou historii?
V jistém smyslu ano. U kuny a lipy jsme si mohli sami zvolit, jak budou naše mince a bankovky vypadat, a měli jsme velmi povedený grafický a numismatický design. Pokud jde o mincovnictví, měli jsme širokou nominální strukturu oběhových mincí – od 1 lipy po 25 kun, pestrou škálu kovů a velikostí mincí, jednotný grafický design, zajímavý výběr motivů z flóry a fauny a navíc dvojjazyčnost.
3. Objevilo se také několik pamětních emisí, které dnes dosahují vysoké hodnoty?
Ano, například FAO, olympijské hry v Atlantě, Senjský glagolický misál… Mince v hodnotě 25 kun mají svůj vlastní příběh – teprve nyní, když se kuna postupně stahuje z oběhu, si získaly obrovskou popularitu. To vše nahradíme numismaticky poměrně nevýraznými eury. Bankovky v kunách byly koncepčně velmi podobné německým markám. Předpokládám, že to mělo na symbolické úrovni zdůraznit stabilitu kuny.
4. Vydal jste knihu o chorvatských penězích. Jak vypadaly naše první bankovky?
Pokud mluvíme o první měně nezávislé Chorvatské republiky, pak jím byl chorvatský dinár z roku 1991. Jednalo se o přechodné řešení mezi jugoslávským dinárem a budoucí “skutečnou” chorvatskou národní měnou – kunou, která byla zavedena až v roce 1994. Chorvatské dináry byly dočasnou měnou a byly připraveny za velmi obtížných válečných podmínek.
5. Které z našich národních symbolů byly vyobrazeny na bankovkách, které jsme vydávali v Rakousku-Uhersku a v Jugoslávii?
V rakousko-uherské mincovně se chorvatské motivy objevují především na mincích vydaných pro maďarskou část monarchie, konkrétně v zobrazení erbu zemí Svatého Štěpána. Ten obsahuje prvky z erbu Království Chorvatska, Slavonie a Dalmácie, později se v něm objevuje také erb Rijeky. Podobná situace je i u bankovek, na nichž se zmíněný erb rovněž objevuje. V monarchistické Jugoslávii máme opět podobnou situaci. V socialistické Jugoslávii se na bankovkách čas od času objevují názvy republik, a tak se zde objevuje i nápis „Chorvatsko“.
6. Co se stalo, když se objevil poválečný dinár?
Nový jugoslávský dinár z roku 1944 nahradil měnu, která byla do té doby v oběhu a kterou tvořila především kuna NDH. Tento první dinár “nové Jugoslávie” se vizuálně inspiroval sovětskými návrhy bankovek té doby. Všechny bankovky měly podobný vzhled: na lícní straně byl vyobrazen partyzán s puškou a nápisy byly uvedeny ve všech jazycích tehdy uznávaných národů. Jugoslávský dinár poté prošel četnými změnami až do rozpadu země v roce 1991.
7. V 90. letech se vedla rozsáhlá debata o zavedení kuny, protože její název byl totožný s názvem měny používané v NDH. Obsahoval design těchto bankovek nějaké společné prvky?
Kromě názvu základní měnové jednotky se dnešní bankovky v kunách a bankovky NDH zcela liší. Je třeba mít na paměti, že se jedná o dvě odlišná historická období a že kuna NDH byla částečně stylově ovlivněna německými markami z konce 30. let, zatímco současná kuna je stylově ovlivněna německými markami z konce 80. let. Tyto dvě série bankovek proto nelze srovnávat. Zajímavé je, že část kun NDH, stejně jako část dnešních kun, byla vytištěna ve stejné tiskárně – v německé společnosti Giesecke & Devrient.
8. Jste autorem několika medailí. Jak byste ohodnotil poslední soutěž HNB o návrh euromincí?
O výběru motivů, samotné soutěži a všem, co se při ní pokazilo, by se dalo říci mnoho. Samotné grafické návrhy jsou však kvalitní. Designéři se do toho opřeli a věřím, že do toho vložili všechno. U chorvatských eur je výběr motivů, o kterém rozhodovala veřejnost, problematičtější. To není vždy nejlepší řešení. Nejlepší je zapojit odborníky, kteří přijdou s kvalitním řešením a výběrem motivů. Chorvatské eura jsou směsicí všeho možného a koncepčně neucelená.
9. Nedávno jste upozornili, že některé bankovky stávající kuny mohou mít numismatickou hodnotu. Které z nich by stálo za to si uchovat?
Pokud jde o bankovky, je nejlepší si ponechat ty s vyšší nominální hodnotou, ale musí být v dokonalém stavu. Pouze takové bankovky mohou mít dodatečnou numismatickou hodnotu. Pod pojmem „dokonalý stav“ rozumíme bankovky, které nikdy nebyly v oběhu, nevykazují žádné známky opotřebení, nebyly přeloženy a podobně.
10. Jaké jsou nejdůležitější rady pro začínající numismatiky?
Nejdůležitější je, aby se lidé sami vzdělávali v tom, čemu se věnují. Především je třeba se učit a čerpat znalosti z četných numismatických publikací, ale také od starších a zkušenějších kolegů. Bez znalostí je obtížné se ve světě numismatiky orientovat. Někdy to může být také velmi nákladné.
Můžu se tě na něco zeptat…
VIŠČEVIĆ: Co si myslíte o nových eurech ve srovnání s kunami?
ŠIMIĆ: Souhlasím s vámi, když říkáte, že jde o anonymní a poněkud bezduchou numismatickou parodii. Jaký to je svaz, takové peníze.
Autor: Zlatko Šimić
Zdroj: Jutarnji list ze dne 31. 12. 2022 a 1. 1. 2023.
