Gramotnost je jedním ze základních prvků identity každého národa a v případě Chorvatska se historicky vyvíjela prostřednictvím tří písem: glagolice, cyrilice a latinky. Charakteristickým rysem chorvatských kulturních dějin je, že všechna tři písma získala také své vlastní národní varianty: chorvatskou (čtvercovou) glagolici, chorvatskou cyrilici (arvatiku) a chorvatskou latinku. Takové bohatství písem je v evropském kontextu vzácné, a proto lze Chorvaty právem nazvat národem s trojitou gramotností.
Peníze jako symbol státnosti a identity
Peníze patří spolu s erbem, vlajkou a národní hymnou k hlavním symbolům státnosti. Nejsou pouze platebním prostředkem, ale také nositelem poselství o politické suverenitě, kulturní identitě a historickém dědictví. Prostřednictvím motivů na svých bankovkách a mincích stát vědomě prezentuje sám sebe, svou historii a své hodnoty. V této souvislosti si glagolice jako nejstarší slovanské písmo právem nachází své místo na chorvatských bankovkách a mincích.
Vznik a vývoj hlaholice
Glagolice vznikla v 9. století za účelem zaznamenávání slovanských jazyků. Ačkoli je často považována za výlučně chorvatské písmo, v počátcích byla rozšířena v mnohem širším území, od dnešního Česka až po Bulharsko. Postupem času se vyvinuly dva základní typy glagolice: kulatá a čtvercová. Kulatá glagolice byla známá v celém slovanském světě, zatímco čtvercová glagolice se objevila ve 13. století a stala se výlučně chorvatským jevem, neoddělitelně spjatým s chorvatským jazykem a kulturním prostorem.
Chorvatská glagolická výsada
Zvláštní místo v dějinách zaujímá takzvaná „chorvatská glagolická výsada“, jedinečná výsada chorvatského národa v rámci katolické církve. Zatímco ve zbytku církve se bohoslužby po staletí konaly výhradně v latině, Chorvatům bylo s papežským svolením povoleno slavit liturgii v lidovém jazyce, chorvatské církevní slovanštině, a církevní knihy byly psány hlaholicí. Toto právo bylo Chorvatům potvrzeno papežem Inocencem IV. v roce 1248. Díky tomuto privilegiu se rozvinula bohatá glagolická písemnost, jejíž výsledkem byla Bašská deska, „Misál podle zákona římského soudu“ a „Istrijský rozvod“. Chorvaté tak byli jediným národem v rámci římskokatolického obřadu, který měl po téměř tisíc let, až do reforem druhého vatikánského koncilu, liturgii v jiném než latinském jazyce.
První výskyty hlaholice na mincích
Ačkoli je hlaholice hluboce zakořeněna v chorvatské historii, Chorvatsko nebylo první zemí, která ji použila na svých bankovkách. Tuto poctu si zaslouží Československo, které v roce 1988 vydalo dvacetikorunovou bankovku s vyobrazením kulaté hlaholice na rubové straně.
Po rozpadu Československa začalo Slovensko používat cyrilici na svých bankovkách, a to na rubové straně 50korunové bankovky vydané v roce 1993. Stejně jako u československé bankovky je i zde použito kulaté cyrilské písmo.
V Chorvatsku se glagolice poprvé objevila na bankovkách v roce 1992, a to na nové sérii chorvatských dinárů. Na těchto bankovkách sice nenajdeme přímé glagolické nápisy, ale glagolice je zde nepřímo znázorněna na soše Ivana Meštroviće „Dějiny Chorvatů“, která je umístěna na rubu bankovek. Samotná socha obsahuje glagolický nápis a symbolizuje gramotnost chorvatského národa.
Bankovky v hodnotách 2 000, 5 000 a 10 000 dinárů byly vydány v roce 1992, zatímco bankovky v hodnotách 50 000 a 100 000 dinárů byly vydány v roce 1993. Chorvatský dinár byl válečnou měnou a dočasným platebním prostředkem, který zůstal v oběhu až do roku 1994, kdy byly zavedeny kuna a lipa.
Glagolice na bankovkách v kunách
S zavedením kuny v roce 1994 se glagolice objevuje pouze na jedné bankovce, a to na 100-kunové bankovce z roku 1993. Na její lícní straně je uveden text z Bašského kamene, čímž se jasně a přímo potvrzuje, že glagolice je součástí národní identity. Tato bankovka byla také v mírně upravené podobě znovu vydána v letech 2002 a 2012.
Glagolice na mincích v kunách
První skutečné glagolické nápisy na chorvatských mincích se objevily v roce 1994 na pamětní minci v hodnotě 5 kun, která byla vydána u příležitosti 500. výročí vytištění senjského glagolického misálu. Mince byla uvedena do oběhu jako pamětní emise a byla také vyražena zlatá mince se stejným motivem. Na této minci bylo použito chorvatské hranaté hlaholské písmo, jímž byl vyryt název státu, měna, název města Senj a rok 1494.
Glagolice se v roce 1997 znovu objevuje na pamětní stříbrné minci v hodnotě 150 kun, věnované 150. výročí uznání chorvatštiny jako úředního jazyka. Glagolice se zde objevuje dvakrát: jako nápis „HRVATSKI JEZIK“ a jako text z Bašské desky vyobrazený na lícní straně mince.
Zvláštní místo zaujímá rok 2022. Rok 2022 zaujímá zvláštní místo, protože v něm Chorvatská mincovna vyrazila nejmenší zlatou minci na světě o průměru 1,99 mm a hmotnosti 0,05 g. Zlatá mince s nominální hodnotou 1 kuna je věnována nejmenšímu městu na světě, Humu, a je na ní vyražen glagolický nápis „HUM“.
Glagolice na chorvatských euromincích
Po vstupu Chorvatska do eurozóny byly kuna a lipa staženy z oběhu a nahrazeny eury a centy. Na národní straně chorvatských euromincí bylo glagolici vyhrazeno zvláštní místo. Na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 eurocentů je vyobrazena ligatura hlásek H a R v hlaholském písmu, která představuje rozpoznatelný symbol chorvatské identity s hlubokými kořeny v tradici.
Uznání hlaholice prostřednictvím numismatických emisí
Peníze nejsou jen platebním prostředkem, ale také určitým druhem kulturního a politického poselství. Každá mince a každá bankovka prochází tisíci rukou, a to jak doma, tak v zahraničí, a tím předává informace o zemi, ke které patří. Zároveň zůstávají peníze trvalým zdrojem informací pro budoucí generace, které se z nich mohou dozvědět o historii, kultuře, jazyku a písmu daného národa.
Glagolice, jako symbol gramotnosti, kontinuity a kulturní jedinečnosti chorvatského národa, zejména ve své hranaté variantě, si zaslouží významné místo v numismatice. Proto je důležité zachovat glagolické dědictví prostřednictvím budoucích emisí chorvatských mincí. Glagolice by neměla být považována za archaický ornament, ale za silný a rozpoznatelný symbol chorvatské národní identity.
Sestavil: Zlatko Viščević
Obrázky: Muzeum bankovek [www.banknote.ws], Městská knihovna v Poreči [www.knjiznicaporec.hr], Chorvatská mincovna [www.croatianmint.hr], Chorvatská národní banka [www.hnb.hr], Numex – Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.numex.hr], Dictionary.hr [www.rjecnik.hr], Wikipedie [hr.wikipedia.org].
