Tento článek se zabývá variantami nové mince „vizlina“ z roku 1751, tedy z prvního roku ražby tohoto typu mince. Celkem je zkoumáno devět mincí, z nichž šest je zkoumáno poprvé.
Není přesně známo, na základě jakého rozhodnutí se senát Dubrovnické republiky rozhodl razit talery. Rozhodnutí ze dne 14. května 1725 uvádí, že ražba „nové talerové mince, jejíž způsob, tvar a doba budou oznámeny později“, má pokračovat. Tyto první dubrovnické talery měly vous. První známý bradan pochází z roku 1725. Raky se razily také v letech 1730, 1731, 1733, 1734, 1735, 1736, 1738 a 1743. Zda se bradan razil již před rokem 1725, zatím není známo, ale vzhledem k tomu, že rozhodnutí uvádí „pokračovat v ražbě…„, není to vyloučeno.
Rozhodnutím Senátu ze dne 2. dubna 1743 došlo ke změně vzoru dubrovnického tolaru, přičemž na lícní straně byl portrét sv. Blaže nahrazen fiktivním portrétem vévody a byl upraven i nápis. Na základě tohoto rozhodnutí měli mincmistři razit talery „se známým novým typem a nápisem“, ze stejné slitiny a o stejné hmotnosti jako poslední ražený taler (bradan z roku 1743), a to v takovém množství, jaké bylo požadováno. Z toho je zřejmé, že tento nový taler, starý vižlin, nebyl ražen na účet státu, ale pro soukromé osoby, obchodníky, kteří přinášeli stříbro do mincovny. Starý vizlin se razil každý rok od roku 1743 do roku 1748. V polovině roku 1748 již mincovna z ražby taleru nevytvářela zisk a jeho hodnota, respektive směnný kurz, klesala. Z tohoto důvodu Senát vyhláškou ze dne 19. července 1748 zrušil ražbu starého vizlinu.
Jakmile se situace zlepšila, bylo rozhodnutím ze dne 10. června 1750 nařízeno, aby byla z 100 litrů čistého stříbra vyražena nová mince – nový vizlin. Zdá se však, že v roce 1750 nebyla ražena žádná mince; ražba začala až v roce 1751. Nový vižlin se razil každý rok v letech 1751 až 1779.
Nový půlpenny z roku 1751 je mimořádně vzácná mince. Byla ražena ve dvou variantách.
1. Varianta:
Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak se objevuje na starých pečetích; pod knížecí korunou, nad uzavřeným věncem, je knížecí čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAC•1751
2. Varianta:
Líc: přesně stejně jako u první varianty
Zadní strana: Je to úplně stejné jako u první varianty, s tím rozdílem, že z koruny sestupuje jedna stuha vlevo a jedna vpravo po štítu dolů a pod štítem je podpis rytce G – B (Giovanni Bettinelli).
Rešetar se zabývá pouze dvěma exempláři první varianty a jedním exemplářem druhé varianty. Všichni ostatní novodobí autoři obecně nepřinášejí nic nového. Ve své sbírce mám šest exemplářů první varianty a tři exempláře druhé varianty, a proto jsem usoudil, že stojí za to je zveřejnit.
Rešetar, str. 448
1.1. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou spadající mu přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTO•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak je vyobrazen na starých Vizlinových štítech, a pod vévodskou korunou, nad uzavřeným věncem, se nachází vévodská čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAG•1751
Rešetar, na lícní straně s nápisem „RECTO“, nikoli „RECTOR“, jak je tomu u všech ostatních známých exemplářů.

1.2. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou spadající mu přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REI• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak je vyobrazen na starých Vizlinových štítech, a pod vévodskou korunou, nad uzavřeným věncem, se nachází vévodská čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAG•1751
Rešetar 2684

1.3. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak je vyobrazen na starých Vizlinových štítech, a pod vévodskou korunou, nad uzavřeným věncem, se nachází vévodská čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAG•1751
Rešetar 2685

1.4. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou spadající mu přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTO•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak se objevuje na starých pečetích; pod knížecí korunou, nad uzavřeným věncem, je knížecí čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAC•1751
Rešetar, líc s jinou raznicí než u předchozích dvou, na rubu RHAC, nikoli RHAG jako u předchozích dvou.

1.5. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak se objevuje na starých pečetích; pod knížecí korunou, nad uzavřeným věncem, je knížecí čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET•SEM• – •REIP•RHAC•1751
Mřížka – přední strana se liší od mřížky u modelů 1.3 a 1.4; na zadní straně je rok 1751 výrazně větší než u ostatních exemplářů.

1.6. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak se objevuje na starých pečetích, a pod vévodskou korunou, nad uzavřeným věncem, je vévodská čepice s pěti květy jako ozdobami nad věncem a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Kolem něj je nápis: DVCAT•ET SEM• – •REIP•RHAC•1751
Mřížka – na lícní straně se liší od té na modelech 1.3–1.5; na rubové straně není tečka mezi písmeny ET a SEM.

2.1. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou spadající mu přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTO•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak se objevuje na starých pečetích, pod knížecí korunou, nad níž je zřetelně vidět uzavřený obruč knížecí čepice. Nad obručí je pět květů a mezi nimi špička se dvěma svisle umístěnými perlami. Z koruny visí stuha dolů po štítu vlevo i vpravo. Pod štítem je pečeť rytce, G – B. Kolem ní je nápis: DVCAT•ET SEM• – •REIP•RHAC•1751 G B
Rešetar, lícní strana ze stejné raznice jako 1.4.

2.2. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak je vyobrazen na starých mincích, pod knížecí korunou, nad níž je v uzavřeném věnci zřetelně vidět knížecí čepice, s pěti květy jako ozdobami nad věncem a jedním hrotem se dvěma svisle umístěnými perlami mezi každým květem. Z koruny visí stuha dolů po štítu vlevo i vpravo. Pod štítem je pečeť rytce, G – B. Kolem ní je nápis: DVCAT•ET SEM• – •REIP•RHAC•1751 G B
Rešetar 2686

2.3. Líc: Busta prince nalevo, pod velkou parukou, která mu splývá přes ramena, zahalená do knížecího pláště a s širokou knížecí stuhou, která mu sestupuje z levého ramene přes hruď. Kolem ní je nápis: RECTOR•REIP• – •RHACVSIN •
Zadní strana: dubrovnický erb, jak je vyobrazen na starých mincích, pod knížecí korunou, nad níž je v uzavřeném věnci zřetelně vidět knížecí čepice, s pěti květy jako ozdobami nad věncem a jedním hrotem se dvěma svisle umístěnými perlami mezi každým květem. Z koruny visí stuha dolů po štítu vlevo i vpravo. Pod štítem je pečeť rytce, G – B. Kolem ní je nápis: DVCAT•ET SEM• – •REIP•RHAC•1751 G B
Rešetar, lícní strana z jiné raznice než u 2.2, rubová strana ze stejné raznice jako u 2.2.

Literatura:
Barac, Borna, Referenční katalog mincí a medailí Ragusy, Záhřeb, 2015.
Dolenec, Irislav, Chorvatská numismatika, Záhřeb, 1993.
Mimica, Ó Bože, Numismatická historie Dubrovníku, Rijeka, 1994.
Pierucci, Paola, Brány na východ, Dubrovník, 2001.
Rešetar, Milan, Dubrovnická numismatika I, II; Sremski Karlovci – Zemun, 1924–1925.
Viščević, Zlatko, Měna Dubrovnické republiky, Kastav, 2018.
Autor: Marko Šarinić
Zdroj: Numismatic News, č. 75, Záhřeb, 2022.
Článek byl publikován v časopise „Numismatic News“ jako odborná studie a je zde otištěn se souhlasem autora, za což mu děkujeme.







