Po skončení druhé světové války a před podpisem mírové smlouvy s Itálií byla zóna “B” – zahrnující Rijeku, část Istrie a slovinské pobřeží – svěřena pod správní kontrolu Vojenské správy jugoslávské armády (VUJA). V souladu s mezinárodním právem platným pro okupační mocnosti se Vojenská správa jugoslávské armády (VUJA) rozhodla vydat pro oblast zóny “B” vlastní měnu, aby zajistila fungování ekonomiky a výplatu správního aparátu.
V období bezprostředně po válce byly jediným platebním prostředkem v Rijece a ve zbytku zóny “B” metropolitní liry vydávané Banca d'Italia. Mnoho italských firem však vyvezlo hotovost z této oblasti do zóny “A” nebo zpět do Itálie, což vyvolalo vážnou měnovou krizi. Společnost VUJA se poté ocitla v mimořádně obtížné situaci: přístav v Rijece a jeho průmyslová zařízení byla vážně poškozena, zatímco četné istrijské vesnice byly zničeny válečnými boji.
V zóně “A” britské úřady uplatnily svá práva a zavedly jako okupační měnu AMG-liru. V důsledku toho vydávaly i VUYA své vlastní peníze, oficiálně nazývané “B-lira”. Mezi lidmi se těmto bankovkám říkalo různě: “Titoovy liry”, “barchette liry” a nejčastěji prostě “jugoliry”. Ačkoli byla jugolira formálně klasifikována jako okupační měna, má zvláštní význam, protože to byla první měna v istrijském regionu, která byla vytištěna v národním jazyce, což jí dodalo silný národní charakter.
V tomto období nebylo možné zavést jugoslávský dinár (dinár Demokratické federativní Jugoslávie – DFJ) jako zákonné platidlo, jelikož jugoslávské zákony neměly v zóně “B” žádnou právní platnost a Národní banka Jugoslávie neměla nad touto oblastí žádnou pravomoc. Z tohoto důvodu se Provinční lidový osvobozenecký výbor (NOO) pro Slovinské pobřeží, Regionální NOO pro Istrii a Městský NOO v Rijece s souhlasem AVNOJ rozhodly zřídit speciální finanční instituci – Hospodářskou banku pro Istrii, Rijeka a slovinské Primorje, se sídlem v Rijece.
Ekonomická banka byla oficiálně založena 17. září 1945 s počátečním kapitálem 100 milionů lir.
Již 18. září 1945 vydala VUJA rozkaz o uvedení nové měny do oběhu, který zní:
NAŘÍZENÍ č. 26
Vojenské správy jugoslávské armády pro Julijskou marku, Istrii, Rijeku a Slovinské pobřeží.
V poslední době bylo zjištěno, že na území této vojenské správy J. A. není v oběhu dostatek peněz. Taková situace by mohla mít určité důsledky z hlediska potřeb průmyslu i obyvatelstva obecně. Za účelem nápravy této situace a umožnění nepřetržitého dalšího rozvoje obnovy a průmyslu, jakož i zlepšení měnové situace a tím i životních podmínek obyvatel na tomto území, aby Hospodářská banka pro Istrii, Rijeku a Slovinské pobřeží vydala nové lirské bankovky v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1 000 lir.
Hodnota nových bankovek s motivem liric je stejná jako hodnota starých bankovek (Banco d'Italia). Staré bankovky Banco d'Italia zůstávají v oběhu.
Směnný kurz nových liripových bankovek je stejný jako kurz dináru vůči starým bankovkám, tj. 3,33 : 1.
Popis nových bankovek bude později zveřejněn v denním tisku. Od data, kdy tato vyhláška vstoupí v platnost na území této vojenské správy J. A. (Istrie, Rijeka, Slovinské pobřeží), budou nové lírové bankovky v hodnotách 1, 5, 10, 20, 50, 100, 500 a 1 000 lir zákonným platidlem.
Toto nařízení nabývá účinnosti okamžitě.
Smrt fašismu – Svobodu lidu!
Opatija, 18. ledna 1945.
Plukovník: V. Holjevac, v. o.
Po vydání této publikace se v denním tisku objevil popis lyry typu “B”. Lyry vypadaly takto:
jedna lira
Rozměry: 91 × 49 mm
Líc: V levé části je uprostřed snopu obilí vyobrazena číslice 1 a nad ní pěticípá hvězda. Na stuze jsou třikrát zapsána slova „LIRA“ a „1945“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „Gospodarska banka pro Istrii, Rijeku a Slovinské Primorje“ / „Gospodarska banka pro Istrii, Rijeku a Slovinské Primorje“ / „Banca per l’Economia per l’Istria fiume e il Litorale Sloveno“. V každém ze čtyř rohů je číslo 1. Celou minci obklopuje rám z lípových listů.
Rubová strana: V levé části je vyobrazena postava partyzána otočená doprava. Vpravo je uvedena nominální hodnota „1 LIRA“. Pod ní se nachází trojjazyčný nápis: „Padělání je trestné podle zákona“ / „Falešné bankovky jsou trestné podle zákona“ / „La legge punisce i falsificatori“. Celý motiv je obklopen rámečkem z geometrických ornamentů.
Pět lir
Rozměry: 98 × 50 mm
Líc: V levé části je uprostřed snopu obilí vyobrazeno číslo 5, nad nímž se nachází pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIR“ / „LIRE“. Na pravé straně je nápis ve třech jazycích: „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRU, RIJEKU I SLOVENSKO PRIMORJE“ / „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRO, REKO IN SLOVENSKO PRIMORJE“ / „BANCA PER L’ECONOMIA PER L’ISTRIA FIUME E IL LITORALE SLOVENO“ a rok „1945“. V každém ze čtyř rohů je číslo 5. Celý znak je obklopen rámem z lípových listů.
Rubová strana: V pravé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vlevo je označení nominální hodnoty „LIRA 5 LIRE / LIR“. Pod ním je nápis ve třech jazycích: „PADĚLÁNÍ JE TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ / „Counterfeiting is punishable by law“ – „LA LEGE PUNISCE I FALSIFICATORI“. Celý motiv je ohraničen rámem z geometrických ornamentů, v jehož každém rohu je číslice 5.
deset lir
Rozměry: 100 × 55 mm
Líc: V levé části je uprostřed snopu obilí vyobrazena číslice 10 a nad ní pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIR“ / „LIRE“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRU, RIJEKU I SLOVENSKO PRIMORJE“ / „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRO, REKO IN SLOVENSKO PRIMORJE“ / „BANCA PER L’ECONOMIA PER L’ISTRIA FIUME E IL LITORALE SLOVENO“ a rok „1945“. V každém ze čtyř rohů je číslo 10. Celý znak je obklopen rámem z lípových listů.
Rubová strana: V pravé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vlevo je označení nominální hodnoty „LIRA 10 LIRE / LIR“. Pod tímto nápisem je text ve třech jazycích: „PADĚLÁNÍ JE TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ / „ÚPRAVY JSOU TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ – „LA LEGE PUNISCE I FALSIFICATORI“. Celý motiv je ohraničen rámečkem s proutěným ornamentem, v jehož každém rohu je číslice 10.
Dvacet lir
Rozměry: 106 × 75 mm
Líc: V levé části je v snopu vyobrazeno číslo 20 a nad ním pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIRE“ / „LIRE“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „Gospodarska banka za Istru, Rijeku i Slovensko Primorje“ / „Gospodarska banka za Istro, Reko in Slovensko Primorje“ / „Banca per l’Economia per l’Istria fiume e il Litorale Sloveno“ a rok „1945“. V obou pravých rozích je číslo 20. Celý motiv obklopuje rám z lípových listů.
Rubová strana: V pravé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vlevo je označení nominální hodnoty „LIRA 20 LIRE / LIR“. Pod ním je nápis ve třech jazycích: „Padělání je trestné podle zákona“ / „Falsifikace je trestná podle zákona“ / „La legge punisce i falsificatori“. Celý motiv je ohraničen dekorativním rámečkem. V každém rohu rámečku je číslice 20.
Padesát lir
Rozměry: 116 × 64 mm
Líc: V levé části je uprostřed snopu obilí vyobrazeno číslo 50 a nad ním pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIRE“ / „LIR“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRU, RIJEKU I SLOVENSKO PRIMORJE“ / „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRO, REKO IN SLOVENSKO PRIMORJE“ / „BANCA PER L’ECONOMIA PER L’ISTRIA FIUME E IL LITORALE SLOVENO“ a rok „1945“. V každém ze čtyř rohů je číslo 50. Celý znak je obklopen věncem z listů.
Rub: V pravé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vlevo je označení nominální hodnoty „LIRA 50 LIRE / LIR“. Pod tímto nápisem je text ve třech jazycích: „PODVOD JE TRESTNÝ ZE ZÁKONA“ / „UVÁDĚNÍ DO OBĚHU JE TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ – „LA LEGE PUNISCE I FALSIFICATORI“. Celý motiv je ohraničen dekorativním rámečkem. V každém rohu rámečku je číslice 50.
Sto lir
Rozměry: 130 × 70 mm
Líc: V levé části je v snopu pšenice vyobrazeno číslo 20 a nad ním pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIRE“ / „LIR“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „Gospodarska banka za Istru, Rijeku i Slovensko Primorje“ / „Gospodarska banka za Istru, Rijeku i Slovensko Primorje“ / „Banca per l’Economia per l’Istria fiume e il Litorale Sloveno“ a rok „1945“. V obou pravých rozích je číslo 100. Celý motiv obklopuje rám z lípových listů.
Rubová strana: V levé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vpravo je uvedena nominální hodnota „LIRA 100 LIRE / LIR“. Pod tímto nápisem je text ve třech jazycích: „Padělání je trestné podle zákona“ – „Forging is punishable by law“ – „La legge punisce i falsificatori“. Celý motiv je ohraničen dekorativním rámečkem. V levých rozích rámečku je číslice 100 a uprostřed pravé strany.
Pět set lir
Rozměry: 134 × 75 mm
Líc: V levé části je uprostřed snopu obilí vyobrazeno číslo 500 a nad ním pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA“ – „LIRE“ / „LIR“. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRU, RIJEKA A SLOVINSKÉ POBŘEŽÍ“ / „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRO, REKO IN SLOVENSKO PRIMORJE“ / „BANCA PER L’ECONOMIA PER L’ISTRIA FIUME E IL LITORALE SLOVENO“ a rok „1945“. Celý motiv je obklopen věncem z listů.
Rubová strana: V pravé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vlevo je označení nominální hodnoty „LIRA 500 LIRE / LIR“. Pod ním je nápis ve třech jazycích: „PADĚLÁNÍ JE TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ / „ZASTÁVÁNÍ JE TRESTNÉ ZE ZÁKONA“ – „LA LEGE PUNISCE I FALSIFICATORI“. Celý motiv je ohraničen ozdobným rámem.
Tisíc lir
Rozměry: 146 x 79 mm
Líc: V levé části je vyobrazena loď (barka) s hvězdou na plachtě. Vpravo je nápis ve třech jazycích: „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRU, RIJEKU I SLOVENSKO PRIMORJE“ / „GOSPODARSKA BANKA ZA ISTRO, REKO IN SLOVENSKO PRIMORJE“ / „BANCA PER L’ECONOMIA PER L’ISTRIA FIUME E IL LITORALE SLOVENO“ a rok „1945“. V každém ze čtyř rohů je číslo 1000. Celý motiv je obklopen věncem z listů.
Rubová strana: V pravé části je vyobrazen býk a pluh. V levé části je v pšeničném klasu číslo 1000 a nad ním pěticípá hvězda. Na stuze je nápis „LIRA – LIR – LIRE“. Pod tímto nápisem je trojjazyčný text: „Padělání je trestné podle zákona“ / „Forgery is punishable by law“ / „La legge punisce i falsificatori“. Celý motiv je ohraničen květinovým rámem. V každém rohu rámu je číslice 1000.
Podle zápisu z jednání Obchodní banky ze dne 17. října 1945 (str. 32) byla vydána celkem pouhá jedna miliarda lir. K 24. říjnu téhož roku byly v oběhu bankovky v lirách “B” v hodnotě 248 820 000 lir (zápis z jednání Hospodářské banky, s. 39, článek 2). Bankovky byly vytištěny v Lublani a Záhřebu. Ze stejného záznamu vyplývá, že Komise pro tisk bankovek dodala 100 000 000 lir z Lublaně a 197 370 000 lir ze Záhřebu (záznam Hospodářské banky, s. 39, čl. 3).
“B” lira, vydaná pro použití v zóně B, neměla znaky inflační měny a nebyla uvedena do oběhu jako náhrada za stávající peníze, nýbrž s cílem omezit spekulace a řešit finanční problémy. Jako okupační měna byla lira “B” vydána v souladu s kvótou stanovenou finanční politikou pro danou územní zónu.
Hned po uvedení do oběhu se italské úřady pokusily podkopat důvěru v novou emisi. Navzdory tomu praxe ukázala, že lira “B” si udržela svou stabilitu a hodnotu až do svého stažení z oběhu. Obchod s Terstem probíhal prostřednictvím zúčtovacího systému, zatímco obchod s Jugoslávií byl založen na dovozních a vývozních licencích vydávaných hospodářským oddělením vojenské správy jugoslávské armády. Veškeré platby za zboží vyvážené z Jugoslávie, stejně jako inkaso pohledávek za zboží vyvážené do Jugoslávie, probíhaly výlučně prostřednictvím konsolidovaných účtů v lirách vedených u Ekonomické banky v Rijece a její pobočky v Postojně. Hodnota zboží vyvezeného ze zóny B do Jugoslávie, vypočítaná prostřednictvím těchto konsolidovaných účtů, byla stanovena při směnném kurzu 30 dinárů za 100 lir.
V zájmu dodržení mezinárodního práva vydala vojenská správa JA přísný zákaz používání dináru jako platebního prostředku v této zóně.
Rijeka tak patřila do měnové zóny s lirou, zatímco Sušak spadal do měnové zóny s dinárem Demokratické federativní Jugoslávie (DFJ).
Hned po podpisu mírové smlouvy s Itálií však bylo nutné tuto absurdní situaci v obchodních transakcích – jedno město, dvě měny! – odstranit.
Kromě toho došlo v důsledku oživení hospodářské činnosti v zóně “B” k nárůstu peněžního oběhu, což vedlo k výraznému snížení zásob bankovek v lírách “B” v Obchodní bance.
Z výše uvedených důvodů vznikla naléhavá potřeba připojit devizovou oblast Rijeky k Jugoslávii, čímž by se vyřešily dva klíčové problémy. Za prvé by se tím odstranila anomálie, kdy jedna část města používá jednu měnu a druhá část jinou, přičemž hranice mezi měnovými zónami dináru a liry by byla jasně vymezena podél linie mezi Rijekou a Opatijí. Zadruhé by se tím předešlo nutnosti tisknout další bankovky pro zbytek zóny “B”, jelikož bankovky stažené z oběhu v Rijece by mohly pokrýt potřeby Istrie a Slovinského pobřeží.
Dne 7. prosince 1946 vydalo Ministerstvo financí Federativní Republiky Jugoslávie (FRJ) vyhlášku (Ministerstvo financí, Bělehrad, č. 1190, 7. prosince 1946). adresovaný Nejvyššímu úřadu pro veřejnou správu (VUJA), jímž byl schválen návrh na zavedení dináru DFJ jako zákonného platidla na území města Rijeka, s povinností Ekonomické banky stáhnout z oběhu liry “B”.
Ministerstvo financí zaslalo Národní bance v Bělehradě kopii příslušného zákona spolu s podrobnými pokyny k stažení bankovek “B” v lirách. Dokument nese razítko Ministerstva financí, Bělehrad, Důvěrné VII, č. 1227, ze dne 13. prosince 1945. Obsahuje následující ustanovení:
Stažení a výměna bankovek v lirách “B” v oblasti města Rijeka je svěřena bance Gospodarska Banka v Rijece.;
Odběr a výměna musí být provedeny v období mezi Vánocemi a Novým rokem, a to v lhůtě nejvýše tří dnů. Výměna se provádí:
a) v poměru 100 lir “B” k 30 dinárům Demokratické federativní Jugoslávie (DFJ);
b) bankovky “B” liry s nominální hodnotou nepřesahující 5 000 dinárů DFJ se směňují v plné výši; u vyšších částek se vydává potvrzení o celkové vložené částce;
c) státním orgánům, společnostem a zařízením sociální péče se vyplácí celá částka;
d) Komerční banka nemůže vyměnit své zásoby bankovek v lirách “B” za dináry DFJ v rámci programu IRSP.
Poté, co lira typu “B” přestala být zákonným platidlem, zůstaly v oblasti města Rijeka v oběhu dinár Demokratické federální Jugoslávie (DFJ) a metropolitní lira. Ta se přepočítávala podle oficiálního směnného kurzu 100 metropolitních lir za 15 dinárů DFJ. Platby mezi zónou “B” a Rijekou zprostředkovávala Ekonomická banka při směnném kurzu 100 lir typu “B” = 30 dinárů DFJ, což znamenalo, že mezi Rijekou a zónou “B” neexistoval žádný zúčtovací systém.
Z hlediska devizového obchodování se město Rijeka po provedení swapové transakce již nepovažovalo za “zahraniční”. Pro provedení výměny “B” lir v Rijece jmenovala Národní banka Viktora Matauška, zkušeného odborníka, který se již dříve podílel na podobných operacích v jiných republikách Jugoslávie. Ministerstvo financí v Bělehradě (č. j. 108997-1/2 ze dne 14. prosince 1945) stanovilo, že výměna se uskuteční ve dnech 28., 29. a 30. prosince 1946, aby obchodování s novou měnou mohlo začít 1. ledna 1947.
Vzhledem k významu operace a nutnosti zachovat stabilitu probíhaly přípravy v přísném utajení. Až do dne výměny, tedy 27. prosince, nebyli o celém postupu informováni ani představitelé Hospodářské banky, ani ostatní zaměstnanci zapojení do procesu. Plakáty a certifikáty byly vytištěny v Záhřebu, zatímco plakáty v italštině byly vyrobeny na poslední chvíli v Rijece. Veškeré materiály byly připraveny diskrétně a samotné oznámení o stažení z oběhu bylo pro veřejnost překvapením.
Hlavní komise pro výměnu se skládala z: podplukovníka Mirka Lenace (předseda kontrolní komise VUJA), Pavaa Mršičiće (vedoucího finančního oddělení VUJA), Nikola Radonić (vedoucí pobočky Zemaljske banky v Sušaku), Leopold Grbac (vedoucí Gospodarské banky) a Viktor Mataušek, zástupce Národní banky z Bělehradu. Bylo určeno celkem osm směnárenských míst, z nichž každé bylo předem zásobeno 2 000 000 dinárů.
Po dokončení převodu se zjistilo, že v oblasti Rijeky bylo vybráno celkem 325 422 386,57 lir “B”, zatímco z DFJ bylo vyplaceno 93 927 427,50 dinárů.
Upravené a stažené lirea v celkovém objemu 333 318 969 byly v souladu s pokyny VUJA a se souhlasem Ministerstva financí FNRJ použity pro potřeby zbývající části zóny “B”. Oběh lirea tedy tímto stažením ve skutečnosti nebyl snížen.
Jeden rok po konverzi v Rijece byla lira “B” spolu s metropolitní lirou platným platebním prostředkem v zóně “B”. Na základě oznámení o uzavření mírové smlouvy s Itálií však prezidium Národního shromáždění Federativní lidové republiky Jugoslávie vydalo nařízení, jímž se právní předpisy rozšířily na nově připojená území. V důsledku toho vydalo 13. září 1947 ministerstvo financí v Bělehradě nařízení o stažení liry v zónách “A” a “B”. Tato vyhláška byla zveřejněna v “Úředním věstníku” č. 79 ze dne 16. září 1947 a hned následující den, 17. září, byla v Istrii zahájena konverze, která trvala do 20. září a zahrnovala celou zónu “B”.
Rychlé provedení tohoto opatření bylo možné díky Ekonomické bance, která dne 8. září doručila pokyny a veškeré potřebné materiály do směnárenských míst v zónách “A” a “B”. Výměna bankovek v lirách probíhala v centrech okresních lidových výborů, které byly odpovědné za svá příslušná území.
V rámci připojené oblasti zóny “B” byla výměna provedena v následujících obcích: Ajdovščina, Tolmin, Idrija, Postojna, Ilirska Bistrica, Opatija, Labin, Vodnjan, Rovinj, Poreč, Pazin, Buzet a Mali Lošinj. V oblasti zóny “A” se výměna uskutečnila v Pulě, Sežaně, Solkanu, Bovci a Kobaridu.
Je důležité poznamenat, že v zóně “A” nebylo možné směnit liru “B”. V rámci této konverze byly z oběhu zcela staženy všechny druhy lir: jugolira, metrolira (vydaná Banco d’Italia) a AMG lira (vydaná Spojeneckou vojenskou správou).
Na základě nařízení o stažení a nahrazení bankovek v lirách byl stanoven oficiální přepočítací kurz pro následující emise:
“Lire B”: 100 lir = 30 dinárů
“Lire M”: 100 lir = 15 dinárů
“Lire AMG”: 100 lir = 15 dinárů
Hlavní ústředí Národní banky v Bělehradě se na základě rozhodnutí č. Pov. 32367 ze dne 3. října 1947 rozhodlo ukončit další vydávání bankovek “lira B”. V rozhodnutí se uvádí:
“Od prvního dne nahrazení již Ekonomická banka nemůže uvádět své bankovky do oběhu…”
Dále bylo rozhodnuto, že “všechny pobočky Obchodní banky zahájí první den směny s nulovým zůstatkem bankovek v ‘B lirách’ v pokladně”.”
Pro účely nahrazení si Národní banka zajistila nezbytné rezervy v dinárech, a to:
v pobočce v Sušaku: 700 000 000 dinárů
v ústředí v Lublani (pro potřeby podvýboru v Postojně): přibližně 300 000 000 dinárů
Stejně jako v Rijece proběhla výměna v Istrii pod dohledem hlavní komise pro stažení a výměnu bankovek, která působila v zónách “A” a “B”.
I při této příležitosti byl z ústředí Národní banky v Bělehradě vyslán inspektor Viktor Mataušek. Hlavní komise měla i nadále sídlo v Rijece, zatímco podkomise působila v Postojně. Podle dopisu z ústředí Národní banky (Bělehrad, důvěrné č. 44898/XI ze dne 1. září 1947). 1947) provedla Hlavní komise po dokončení převodu měn v zónách “A” a “B” dne 6. října 1947 konečné vyúčtování. Výsledky ukázaly, že z oběhu byly staženy a předány Národní bance následující částky:
B lira: 1 558 080 534
M lira: 556 386 948,20
AMG lira: 18 715 380
Za uvedené částky bylo směněno celkem 553 423 229 dinárů FNRJ.
Díky této měnové reformě se dinár FNRJ stal jediným oficiálním platebním prostředkem na Istrii, čímž se toto území z devizového hlediska přestalo považovat za “zámořské” ve vztahu ke zbytku Jugoslávie.
Již 20. října 1947 převzala Národní banka Obchodní banku v Rijece, protože ta již neměla žádný opodstatněný důvod k samostatnému fungování.
Liry “B” mají dvojí význam. Zaprvé se jedná o mince, na nichž byly poprvé na stejné úrovni vytištěny vedle italštiny také chorvatština a slovinština. Jedná se o první národní měnu v Istrii po století, kdy dominovaly cizí měny. Ačkoli Rijeka již v letech 1848, 1849 a 1850 vydávala vlastní papírové peníze částečně v chorvatštině (viz: Ivan Rengjeo, “Papirni novac u Hrvatskoj”, Numizmatika, 1953. a Mario Smoquina, “La carta moneta di Fiume negli anni 1848, 1849 i 1850”, Rivista X, 1933.), jinde v Istrii nebyl takový případ zaznamenán.
Druhý význam liry “B” odráží Vujovu vynalézavost při řešení závažné poválečné měnové krize. Stabilita a rozvoj ekonomiky závisely na silné a spolehlivé měně. Lira “B” si až do svého nahrazení udržovala pevný směnný kurz 100 lir za 30 dinárů, zatímco AMG a Metrolire měly při přepočtu výrazně nižší hodnotu – 100 lir za 15 dinárů.
Článek byl upraven a přizpůsoben. Zlatko Viščević na základě původního článku “Lire ‘B’, papírové peníze vydané Hospodářskou bankou pro Rijeku, Istrii a Slovinské pobřeží v Rijece v letech 1945–1947” od Radmily Matejčićové, publikovaného v časopise Numismatic News, č. 11, 1958, str. 23–29
Obrázky: Numex – Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.numex.hr], Aukce Katz [www.katzauction.com], Muzeum bankovek [www.banknote.ws], sbírka S.R.
