Tento článek poskytuje základní přehled o rakousko-uherských mincích v hodnotě 1 koruny, které byly v oběhu v letech 1892 až 1918. Rakousko-uherské koruny jsou součástí národní numismatiky všech nástupnických států bývalé Rakousko-uherské říše, a proto jsou mezi numismatiky a sběrateli z těchto zemí velmi oblíbené. Jsou oblíbené i v našich zemích, protože sloužily jako platidlo v Chorvatsku, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, v části Srbska (Vojvodina) a v dnešní Černé Hoře (Kotorský záliv).
Rakousko-uherská koruna byla základní měnovou jednotkou v Rakousko-Uhersku od roku 1892 až do rozpadu říše v roce 1918. Poté ještě nějakou dobu sloužila jako platidlo v nástupnických státech Rakouska-Uherska.
Rakousko-uherská koruna byla zavedena spolu se zlatým standardem v roce 1892 a nahradila tak dosavadní rakousko-uherský gulden (florin, forint). V době přechodu se dvě koruny směňovaly za jeden gulden.
Rakouská část monarchie (červená); maďarská část monarchie (zelená); Bosna a Hercegovina – zvláštní status (fialová). Obrázek: Wikipedie.
Rakousko-uherská říše byla složitým státem, který se od roku 1867 skládal ze dvou částí:
- rakouské části monarchie (rakouské země, Cisleithánie) a
- maďarské (magyarské) části monarchie (Země svatého Štěpána, Transleithanie).
Toto rozdělení se promítlo i do měny. Stejně jako tomu bylo u dřívějších guldenů (floriny, forinty), byly raženy a uvedeny do oběhu dva druhy korunových mincí:
- pro rakouskou část monarchie;
- pro maďarskou (magyarskou) část monarchie.
Koruny pro rakouskou a maďarskou část monarchie
Koruny pro rakouskou část monarchie nesou rakouské národní symboly; nápisy na nich jsou v latině, stejně jako název měnové jednotky: corona, coronae. Jedna koruna se dělí na 100 hellerů.
Koruny pro maďarskou část monarchie nesou maďarské národní symboly; nápisy na nich jsou v maďarštině, stejně jako název měnové jednotky: koruna. Jedna koruna se dělí na 100 fillerů.
Mince byly raženy v následujících nominálních hodnotách:
jeden půlpenny / jeden farthing
dva hellery / plniče
10 plnítek / výplní
20 hellers / výplní
Jedna koruna
Dvě koruny
Pět korun
Deset korun
Dvacet korun
Sto korun
Mince v hodnotě 1 a 2 hellery/filler byly vyrobeny z bronzu. Později (během první světové války) se 2hellery/filler razily ze železa.
Mince v hodnotě 10 a 20 hellers/fillers byly vyrobeny z niklu. Později se razily ze slitiny mědi, niklu a zinku. Mince v hodnotě 10 fillers a 20 hellers/fillers se razily také ze železa (během první světové války).
Mince v hodnotě 1, 2 a 5 korun byly vyrobeny ze stříbra, zatímco mince v hodnotě 10, 20 a 100 korun byly vyrobeny ze zlata.
1 rakousko-uherská koruna
Všechny 1-korunové mince měly stejné technické parametry a lišily se pouze motivy a nápisy na okraji.
Tyto mince jsou raženy z ryzího stříbra o ryzosti 0,835; váží 5 gramů a mají průměr 23 mm. Tloušťka mincového plátku je 1,50 mm. Okraj je hladký s nápisem a mince jsou raženy v německém (medailonovém) směru otáčení (↑↑).
Jak již bylo zmíněno, mince pro rakouskou a maďarskou část monarchie se liší svým vzhledem. Pro každou část monarchie byly raženy tři různé typy mincí v hodnotě 1 koruny: starší typ, novější typ a speciální emise. Celkově tedy existuje až šest různých typů rakousko-uherských mincí v hodnotě 1 koruny.
Rakouské 1-korunové mince
Starší typ (1892–1907)
Rakouská 1 koruna, starší typ, 1892–1907. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): KM#2804
Tvář: Hlava Františka I. s vavřínovým věncem, otočená doprava. Kolem něj je půlkruhový nápis: „FRANC·IOS·I·D·G·IMP·AVSTR·REX BOH·GAL·ILL·ETC·ET AP·REX HVNG·“ (zkratka z: Franz Ioseph I Dei Gratia Imperator Austriae, Rex Bohemiae, Galiciae, Illyriae, etc. et Apostolicam Rex Hungariae; v překladu: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, král český, galicijský, ilyrský atd. a apoštolský král uherský). Nápisy jsou odděleny šesticípou hvězdou. Okraj mince je zdoben tečkami.
Zadní strana: Rakouská císařská koruna, pod níž je uvedena nominální hodnota „1“ a rok ražby. Na každé straně je vavřínová ratolest. Okraj mince je zdoben tečkami.
Nápis na obvodu: VIRIBUS UNITIS (v překladu: Spojenými silami).
Rytci: Anton Scharff (líc) a Andreas Neudeck (rub).
Máta: Vídeň, Rakousko.
Emise podle roku:
1892 – 235 000 výtisků.
1893 – 50 124 500 kusů.
1894 – 2 802 500 kusů.
1895 – 15 115 000 výtisků.
1896 – 3 068 000 výtisků.
1897 – 2 142 000 výtisků.
1898 – 5 855 000 výtisků.
1899 – 11 820 000 výtisků.
1900 – 3 745 000 kusů.
1901 – 10 387 000 kusů.
1902 – 2 947 000 výtisků.
1903 – 2 198 000 výtisků.
1904 – 993 000 výtisků.
1905 – 505 000 výtisků.
1906 – 164 500 kusů.
1907 – 244 000 výtisků.
Pozdější typ (1912–1916)
Rakouská 1 koruna, pozdější typ, 1912–1916. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): KM#2820
Tvář: Hlava Františka Josefa I. je otočena doprava. Pod hlavou je značka rytce: „ST. SCHWARTZ“. Kolem hlavy je polokruhový nápis: „FRANC·IOS·I·D·G·IMP·AVSTR·REX BOH·GAL·ILL·ETC·ET AP·REX HVNG·“ (zkratka pro: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, král český, galicijský, ilyrský atd. a apoštolský král uherský; v překladu: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, král český, galicijský, ilyrský atd. a apoštolský král uherský). Okraj mince je tečkovaný.
Zadní strana: Rakouská císařská koruna, pod níž je uvedena nominální hodnota „1“ a rok ražby. Na každé straně je vavřínová ratolest. Okraj mince je zdoben tečkami.
Nápis na obvodu: VIRIBUS UNITIS (v překladu: Spojenými silami).
Rytci: Stephan Schwartz (líc); Anton Scharff a Andreas Neudeck (rub).
Máta: Vídeň, Rakousko.
Emise podle roku:
1912 – 8 457 000 výtisků.
1913 – 9 345 000 výtisků.
1914 – 37 897 000 výtisků.
1915 – 23 000 134 kusů.
1916 – 12 415 404 kusů.
Pamětní emise: 60. výročí vlády Františka Josefa I. (1908)
Rakouská 1 koruna, pamětní emise, 1908. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): KM#2808
Tvář: Busta Františka Josefa I. je otočena doprava. Kolem ní je polokruhový nápis: „FRANC·IOS·I·D·G·IMP·AVSTR·REX BOH·GAL·ILL·ETC·ET AP·REX HVNG·“ (zkratka pro: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, král český, galicijský, ilyrský atd. a apoštolský král uherský; v překladu: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, král český, galicijský, ilyrský atd. a apoštolský král uherský). Okraj mince je tečkovaný.
Zadní strana: Rakouská císařská koruna, z níž vyzařují sluneční paprsky. Vlevo od koruny je uveden rok 1848 a vpravo rok 1908. Pod korunou je císařský monogram „FJ1“ (František Josef I.) umístěný na vavřínovém věnci. Pod monogramem je označení nominální hodnoty „1 Cor.“ (1 koruna). To vše obklopuje půlkruhový nápis: „DVODECIM LVSTRIS GLORIOSE PERACTIS“ (v překladu: Slávně dokončeno 12 lustrů). Okraj mince je tečkovaný.
Nápis na obvodu: VIRIBUS UNITIS (v překladu: Spojenými silami).
Rytci: Rudolf Marschall a Rudolf Neuberger (líc); Andreas Neudeck (rub).
Máta: Vídeň, Rakousko.
Program:
1908 – 4 784 992 výtisků.
Maďarské (Maďarsko) mince v hodnotě 1 koruny
Starší typ (1892–1906)
Maďarsko, 1 koruna, starší typ, mince z let 1892–1906. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): 1. kilometr, zatáčka č. 5, T484
Tvář: Hlava Františka Josefa I. s vavřínovým věncem, otočená doprava. Pod hlavou je mincovna: „K.B.“. Kolem hlavy je půlkruhový nápis: „FERENCZ JÓZSEF I·K·A·CS·ÉS M·H·S·D·O·AP·KIR·“ (zkratka pro: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, apoštolský král Uherska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie; v překladu: Franjo Josip I., milošću Božjom car Austrije, apostolski kralj Mađarske, Hrvatske, Slavonije i Dalmacije). Okraj mince je zdoben tečkami.
Zadní strana: Koruna svatého Štěpána (maďarská královská koruna), pod níž je uvedena nominální hodnota „1 / KORONA“ a rok ražby. Celý motiv je částečně zasazen do věnce z dubových a vavřínových větviček a pšeničných klasů. Okraj mince je lemován tečkami.
Nápis na obvodu: Moje víra ve starodávné ctnosti.
Rytci: József Reiser (líc) a Károly Gerl (rub).
Máta: Körmöcbánya (Kremnica, Kremnitz), dnes na Slovensku.
Emise podle roku:
1892 – 15 000 výtisků.
1893 – 24 385 503 kusů.
1894 – 12 077 290 výtisků.
1895 – 18 544 465 výtisků.
1896 – 3 982 494 výtisků.
1906 – 24 000 výtisků.
Pozdější typ (1912–1916)
Maďarsko, 1 koruna, pozdější typ, 1912–1916. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): 1. kilometr, zatáčka č. 5, T492
Tvář: Hlava Františka Josefa I. s vavřínovým věncem, otočená doprava. Pod hlavou je mincovna: „K.B.“. Kolem hlavy je půlkruhový nápis: „FERENCZ JÓZSEF I·K·A·CS·ÉS M·H·S·D·O·AP·KIR·“ (zkratka pro: František Josef I., z Boží milosti císař rakouský, apoštolský král Uherska, Chorvatska, Slavonie a Dalmácie; v překladu: Franjo Josip I., milošću Božjom car Austrije, apostolski kralj Mađarske, Hrvatske, Slavonije i Dalmacije). Okraj mince je zdoben tečkami.
Zadní strana: Koruna svatého Štěpána (maďarská královská koruna), pod níž je uvedena nominální hodnota „1 / KORONA“ a rok ražby. Celý motiv je částečně zasazen do věnce z dubových a vavřínových větviček a pšeničných klasů. Okraj mince je lemován tečkami.
Nápis na obvodu: Moje víra ve starodávné ctnosti.
Rytci: József Reiser (líc) a Károly Gerl (rub).
Máta: Körmöcbánya (Kremnica, Kremnitz), dnes na Slovensku.
Emise podle roku:
1912 – 4 004 094 výtisků.
1913 – 5 214 výtisků.
1914 – 5 886 000 výtisků.
1915 – 3 934 000 kusů.
1916 – Není známo.
Pamětní vydání: 1000 let Maďarska (1896)
Maďarsko, 1 koruna, pamětní emise, 1896. Obrázek: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com].
Katalogové číslo podle SCWC (Krause): 1. kilometr, 5. zatáčka, T4, 87
Tvář: Busta Františka Josefa I. s korunou svatého Štěpána na hlavě. Pod bustou vlevo je mincovna: „K.B.“. Po obvodu je polokruhový nápis: „·AZ EZ EZERÉVES MAGYARORSZÁG EMLÉKÉRE 1896·1 KORONA“ (v překladu: “Na památku tisícího výročí Maďarska 1896 / 1 koruna“). Okraj mince je zdoben tečkami.
Zadní strana: Jezdec, který je otočený doleva. Po jeho levici stojí ženská postava držící palmovou ratolest a po jeho pravici voják s mečem. V pozadí jsou vidět dvě mužské hlavy.
Nápis na obvodu: Moje víra ve starodávné ctnosti.
Graver: Filip Edmund Beck (zepředu a zezadu).
Máta: Körmöcbánya (Kremnica, Kremnitz), dnes na Slovensku.
Program:
1896 – 1 000 000 výtisků.
Rozlišení mezi staršími a novějšími typy
U rakouských mincí lze starší a novější typy nejlépe rozeznat podle portrétu Františka Josefa I.: postava na starším typu má na hlavě korunu, zatímco na novějším typu ji nemá. Stejně tak se liší styl písma: na starším typu je písmo zdobnější, zatímco na novějším typu je zjednodušené.
U maďarských mincí lze starší a novější typy nejlépe rozlišit podle tvaru věnce kolem hlavy a vousů Františka Josefa I.
Sběratelství rakousko-uherských korunových mincí
Mince v hodnotě jedné koruny jsou na numismatickém trhu obecně dostupné, zejména ty z běžnějších let vydání ve středním či nižším stupni zachovalosti. Díky své relativně nízké ceně jsou tak dostupné pro větší počet sběratelů. O něco obtížnější je sehnat mince z dřívějších let vydání v perfektním nebo velmi dobrém stavu.
Vzácnější a klíčové ročníky představují pro sběratele výzvu, zejména pokud jde o exempláře ve vyšším stupni zachovalosti. Je těžší je sehnat a jejich tržní cena může být poměrně vysoká, zvláště pokud jsou v dokonalém stavu.
Rakouské mince v hodnotě 1 koruny se na trhu vyskytují obecně častěji, a to kvůli vyššímu počtu vyražených kusů ve srovnání s maďarskými mincemi.
Rakousko-uherské mince v hodnotě 1 koruny jsou velmi oblíbené a aktivně se sbírají v zemích, které kdysi patřily k Rakousko-Uhersku nebo jejichž území bylo součástí tohoto státu. Největší oblibě se těší v Rakousku, Maďarsku, České republice, na Slovensku, ve Slovinsku, Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině. V těchto zemích tvoří součást národního numismatického dědictví. V menší míře se sbírají také v Srbsku, Černé Hoře, Rumunsku, Polsku a Itálii.
Motivy vyobrazené na bankovkách
Císař a král František Josef I.; rakouská císařská koruna; svatoštefánská koruna. Obrázek: Wikipedie.
Na mincích v hodnotě jedné koruny převládají tři motivy: portrét Františka Josefa I. a rakouská císařská a maďarská královská koruna.
František Josef I. byl panovníkem Rakousko-uherské monarchie, který vládl v letech 1848 až 1916. Narodil se 18. srpna 1830 ve Schönbrunnu nedaleko Vídně a zemřel 21. listopadu 1916. Patřil k dynastii Habsburků-Lotrinských. S délkou vlády 68 let patřil k nejdéle vládnoucím panovníkům své doby. Více o něm na na Wikipedii.
Rakouská císařská koruna byla vyrobena v Praze v roce 1602 pro císaře Svaté říše římské Rudolfa II. Po vzniku Rakouského císařství v roce 1804 se stala rakouskou císařskou korunou. Po roce 1867 představovala tato koruna korunu rakouské poloviny Rakousko-uherské monarchie. Více na na Wikipedii.
Koruna svatého Štěpána je maďarská královská koruna. Používá se již od 13. století a svou současnou podobu získala spojením několika prvků z různých období. Koruna se vyznačuje nakloněným křížem na svém vrcholu. Více na na Wikipedii.
Autor: Zlatko Viščević
Obrázky: Obchod s mincemi, bankovkami a militáriemi [www.cbm-store.com]; Wikipedie [www.wikipedia.org]
Zveřejněno dne: NumizmatikaNET – portál věnovaný numismatice a faleristice
